Česká verze English version Homepage Kontakty Databáze býků webKUMP Junior team MilujuHovězí.cz

Hlavní nabídka
Novinky
Dotace (475)
Legislativa (188)
Šlechtění (209)
Výběry býků (275)
Výstavy (270)
Zdraví (222)
Pozvánky (378)
Zajímavosti (213)
Ze svazu (412)
všechny novinky
ČSCHMS
Zápisy
Odchovny PB
Legislativa
Šlechtění a PK
Dotace, programy
Akce, výstavy
Kontakty
Odkazy
Hovězí maso
Burza zvířat
Databáze býků
webKUMP

Plemena
Aberdeen angus
Belgické modré
Blonde d'Aquitaine
Galloway
Gasconne
Hereford
Highland
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Parthenaise
Shorthorn
Texas longhorn
Bazadaise
Wagyu
Vosgienne
Rouge des Prés
Andorrské hnědé
Dexter
Pinzgauer
Chianina
Uckermärker

Na Skalském dvoře se debatovalo o masném skotu

15.11.2019,  ČSCHMS  

Koncem září se v hotelu Skalský dvůr konal seminář Českého svazu chovatelů masného skotu, na který navazovala členská schůze. Přednášky byly velice přínosné pro praxi. Přítomní se dozvěděli, jak postupovat proti paratuberkulóze, jak zlepšit kvalitu travních porostů, nebo jak správně zchladit jatečný trup, či jak pečovat o sexuální zdraví plemenného býka. Bohatý přednáškový "nášup" byl okořeněn praktickou ochutnávkou arménského pokrmu basturma. Přestože jsme na svazovém webu bezprostředně po semináři zveřejnili všechny prezentace, přikládáme ještě i článek publikovaný v časopise Náš chov, který shrnuje nejdůležitější poznatky z jednotlivých přednášek.

Není hovězí jako hovězí

Hned první přednášející prof. Ing. Petr Pipek, CSc., emeritní profesor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, chovatele masného skotu velice zaujal. S humorem sobě vlastním seznámil posluchače s tím, co všechno má vliv na kvalitní hovězí steak, a to z pohledu produkce hovězího od pastevního výkrmu, přes porážku a zrání masa až po finální úpravu. Jeho článek s touto tématikou přinese jedno z následujících vydání Našeho chovu.

Komentovaný oběd byl výsledkem kooperace firem Gastronox a Unox a servisu hotelu Skalský dvůr. Karel Svoboda, který se dlouhodobě věnuje problematice zrání hovězího masa, představil možnosti chlazení a zrání masa ve speciálních zařízeních. Rovněž prezentoval pokrm basturma – kořeněné a sušené hovězí po arménské či iráckém způsobu.

Pozor na paratuberkulózu u masných stád

MVDr. Kamil Kovařčík, Ph.D. z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně upozornil na problém paratuberkulózy a naznačil možnosti řešení u masných stád.
Na úvod sdělil, že PTB je ekonomicky nákladné onemocnění domácích (skot, ovce, kozy) a divokých (jelenovití, mufloni) přežvýkavců s velmi dlouhou inkubační dobou (2 až 15 let) a je neléčitelné. Původcem je Mycobacterium avium subsp. Paratuberculosis (MAP), bakterie má vysokou životaschopnost – v půdě vydrží až 13 měsíců, v trusu až dva roky. Základní klinický příznak je vodnatý průjem doprovázený intenzivním hubnutím při zachovaném příjmu krmiva, v pokročilé fázi zvíře uhyne vyčerpáním. Zvíře vylučuje bakterie v trusu a v mléku. MVDr. Kamil Kovařčík dále upozornil, že zejména u masných stád může být stádo významně promořené a klinicky se projeví pouze "vrchol ledovce" – třeba dvě zvířata ze stáda. Ostatní však jsou již infikována.
PTB jsme schopni spolehlivě diagnostikovat až při vylučování bakterií (MAP) přímým průkazem (PCR, kultivace), nebo nepřímo pomocí protilátek (ELISA). Citlivé a specifické metody, jako je PCR, jsou drahé. Levné metody, jako je např. ELISA test, jsou méně přesné a dokáží detekovat až přechod mezi subklinickým a klinickým stadiem.

Řešení na základě dobrovolnosti

Situace kolem PTB a jejího řešení v ČR se radikálně změnila poslední novelou veterinárního zákona, která nabyla účinnosti k 1. listopadu 2017. Došlo k vyřazení PTB z přílohy 2 zákona č. 166/1999 Sb, - byla odstraněna rizika restrikcí (vyhlášení ohniska a mimořádných veterinárních opatření). Tím se otevřela možnost chovatelům řešit PTB v chovech na základě dobrovolného rozhodnutí. "Bylo zrušeno vše demotivující a vnímám to jako restart v přístupu k řešení PTB," míní MVDr. Kovařčík, který zdůraznil principy efektivního řešení nákaz:
1. Cílem je přerušit přenos patogenu od nejvíce infekčních zvířat na nejvíce vnímavá zvířata v nejrizikovějším období.
2. Laboratorní vyšetření časově cílená na nejrizikovější období.

Smysluplná opatření je třeba založit na následujících faktech:
1. nejvíce infekční jsou zvířata od klinické fáze onemocnění
2. Nejvíce vnímavá jsou zvířata po narození po období mléčné výživy (poté se zvyšuje rezistence proti infekci)
3. Nejrizikovější období je porodní období.

Na otázku, zda je možné získat od infikované matky neinfikované potomky, lze odpovědět tímto způsobem: "Před vylučováním MAP ano, u vylučujících MAP to lze pouze za určitých podmínek, u masných plemen velmi obtížně, neboť tele se obvykle nechává s matkou. Od období rostlinné výživy se zvyšuje rezistence vůči infikování."
Postupy eliminace onemocnění vychází z předpokladu, že k infekci telat dochází nejčastěji po porodu v období mléčné výživy. Hlavním zdrojem infekce je kolostrum a mléko pozitivních krav, může to být také kontaminované prostředí zimoviště. Z tohoto důvodu se provádí vyšetření krav v předporodním období, abychom co nejpřesněji definovali nákazový status co nejblíže tomuto rizikovému období. Smysluplné opatření na základě diagnostiky je vyřazování pozitivních zvířat včetně jejich potomků. Je důležité zajistit oddělené telení pozitivních krav.
Princip řešení PTB u masných stád

1. Provést diagnostiku před obdobím telení – zdravotní zkoušky jako součást biosekurity
2. Oddělit telení pozitivních zvířat od negativních
3. Pozitivní zvířata nepustit do další reprodukce
4. Potomci pozitivních krav – vykrmit a jatky, nepouštět do reprodukce

"Paratuberkulóza je onemocnění s velmi dlouhou inkubační dobou, obvykle dva a více let. K infekci dochází dominantně u telat po narození a v období mléčné výživy. Po odstavu telat se snižuje riziko infekce. Z toho vyplývá jedna nepříjemná věc, a sice že opatření, které začne chovatel provádět dle této metodiky, mohou vést ke zlepšení nákazové situace v chovu až po třech a více letech," dodal MVDr. Kamil Kovařík.

Jak na travní porosty?

Posledních několik suchých let nutí chovatele hospodařící na travních porostech k zásadním změnám v údržbě trvalých travních porostů. Doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně z Ústavu výživy zvířat a pícninářství mimo jiné vyzdvihl přednosti radikální obnovy travních porostů orbou. Taková obnova podle něho nabízí lepší podmínky pro vzcházení vysetých semen a vývoj rostlin a urychluje rozklad alelopatických látek. Nabízí také možnost zlepšení půdního prostředí zaoráním hnoje či vápence, urovnání hrubších nerovností a odstranění povrchového zhutnění. Přísevy oproti tomu omezují rizika eroze půdy, dochází k zachování původních, botanicky cenných druhů a jsou méně energeticky náročné. "Problémy travních porostů v ČR jsou nízké výnosy píce, nízká koncentrace energie (NEL) = stravitelnost a nízká koncentrace dusíkatých látek. Sucho zvyšuje konkurenceschopnost širokolistých šťovíků, které mají hluboké kořeny a snadno při pomalém růstu trav vysemeňují," upozornil mimo jiné přednášející.

Produkce je stále energeticky náročnější

Doc. Ing. Eduard Pokorný, Ph.D., který dříve působil na Mendelově univerzitě v Brně, přednesl chovatelům masného skotu zajímavá témata týkající se víceletých pícnin, ale nabídl i něco k zamyšlení. Upozornil na objev Fritze Habera a Carla Boshe. Jejich umělý proces fixace dusíku je v současnosti hlavním postupem pro průmyslovou výrobu amoniaku. Proces přeměňuje atmosférický dusík (N2) na amoniak (NH3) reakcí s vodíkem (H2) za vysokého tlaku a teploty a za přítomnosti kovového katalyzátoru. Průmyslová výroba amoniaku za použití Haberova procesu začala roku 1913 v továrně BASF v německém Ludwigshafenu. Haber-Boschův proces je často a právem nazýván nejvýznamnějším vynálezem 20. století. Doslova odpálili populační explozi. Následujícím krokem byla tzv. Zelená revoluce. Mezi lety 1950 a 1960 transformovala zemědělství na celé planetě. Produkce obilí vzrostla o 250 %. To je ohromný nárůst v množství energie určené pro lidskou spotřebu. Tento nárůst nepochází ze zvýšeného využití slunečního záření, ani ze zvětšené rozlohy obdělávané půdy. Světová populace se z 1,6 miliardy v roce 1900 zvýšila na současných 7,5 miliard. Energie získaná Zelenou revolucí pochází z fosilních paliv ve formě umělých hnojiv (zemní plyn), pesticidů (ropa) a zavlažování poháněného fosilními palivy. Mezi lety 1945 až 1994 vzrostlo množství energie vložené do zemědělské výroby čtyřnásobně, zatímco úroda vzrostla pouze trojnásobně. Od té doby vklady energie stále rostou, ale úroda se již nezvětšuje. "Dosáhli jsme maximální výtěžnosti. Naopak, díky postupnému vyčerpávání půdy, zvýšené nutnosti ochrany před škůdci a zvýšeným energetickým nákladům na zavlažování, musí moderní zemědělství stále zvyšovat své náklady na energii, jen aby zajistilo stávající neměnnou úroveň výroby," sdělil doc. Eduard Pokorný a vyzdvihl postavu Konrada Lorenze, zakladatele etologie a nositele Nobelovy ceny, který řekl: "Nejzhoubněji působí móda ve světě vědy. Za velkou vědu je považována ta, která slibuje peníze, energii nebo moc, i kdyby to byla jen moc zničit všechno skutečně veliké a krásné." Lorenz ve svém díle také reflektoval na moderní společnost:
1) Nekritická víra v techniku a předpisy s ní spojené neobsahuje eticky obhajitelné zacházení s půdou. Půda ztratila na vážnosti.
2) Evropské myšlení odstranilo mytologii. Vnímání přirozeného bylo potlačeno.
3) Cílem se stal blahobyt místo „dobrobytí“ (well being).
Doc. Eduard Pokorný také vyjmenoval zjištěné poruchy kvality půdy současného zemědělství. Je to nízká minimální vzdušnost ornice i podorničí, nízká kvalita humusu v ornici, nedostatečný obsah fosforu v ornici i podorničí, nízký poměr uhlíku a dusíku v ornici a nedostatečný obsah hořčíku na sorpčním komplexu v ornici i podorničí.

Plemenný býk ve stádě musí být reprodukčně zdravý

Animal Reproduction Centre na Slovensku, konkrétně Jaroslav Pokoradi Ph.D., se ve své praxi dlouhodobě věnuje reprodukčnímu zdraví býků a jeho vlivu na ekonomiku farmy. Tato problematika je velmi důležitá nejen pro producenty plemenných býků, ale i nakupující chovatele. "Důležité preventivní opatření v boji proti poruchám plodnosti je pravidelné klinické vyšetření pohlavních orgánů plemeníků, včetně podrobné laboratorní analýzy ejakulátu, výplachů a výtěrů," zdůraznil ve své přednášce Jaroslav Pokoradi, který představil svou poměrně dobrodružnou práci včetně bohaté obrazové dokumentace.

Dvoudenní program završen dvěma přednáškami. Ing. Kateřina Bělinová z MZe podala informace o přípravách SZP na léta 2021 až 2027. Praktické rady k ověřování původu zvířat a SNP testaci přidal Ing. David Lipovský z Českomoravské společnosti chovatelů.

zdroj: podle přednášek sepsal Lukáš Prýmas
Informace obsažené na webu cschms.cz nesmí být zvěřejněny bez souhlasu autorů. Prohlížením webu souhlasíte s právními podmínkami
Obsah webu: © 1991, 2006 Český svaz chovatelů masného skotu   Design & application: © 1999, 2006 WebApplications.cz