Česká verze English version Homepage Kontakty Plemenná kniha webKUMP Junior team MilujuHovězí.cz

Hlavní nabídka
Novinky
ČSCHMS
Zápisy
Odchovny PB
Legislativa
Šlechtění a PK
Dotace, programy
Akce, výstavy
Kontakty
Odkazy
Hovězí maso
Burza zvířat
Plemenná kniha
webKUMP

Plemena
Aberdeen angus
Belgické modré
Blonde d'Aquitaine
Galloway
Gasconne
Hereford
Highland
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Parthenaise
Shorthorn
Texas longhorn
Bazadaise
Wagyu
Vosgienne
Rouge des Prés
Andorrské hnědé
Dexter
Pinzgauer
Chianina
Uckermärker

Sledování porodních hmotností v KUMP

02.10.2018,  K. Malát, A. Svitáková  

Vážení telat při porodu – palčivé téma, které je častým bodem diskuzí na chovatelských klubech. Nutno však uvést, že zcela oprávněně! Chovatelé, kteří telata neváží a ani kvalifikovaně porodní hmotnost neumí nebo nechtějí odhadovat, často hlásí výrazně nižší hmotnosti, než telata ve skutečnosti mají. Zodpovědní chovatelé, kteří svá telata řádně váží jsou tím při výpočtu plemenných hodnot i následném obchodu s plemennými zvířaty výrazně znevýhodňováni. Tomuto tématu se aktuálně intenzívně věnují chovatelé plemene charolais, kteří ve spolupráci s ČSCHMS přišli s návrhem na řešení tohoto problému, které by mohlo být východiskem i pro ostatní masná plemena.

Na základě požadavku Rady PK plemene charolais byl zpracován rozbor, který zachycuje vývoj porodních hmotností u plemene charolais. Z výsledků vyplývá, že je značný rozdíl mezi skutečně naměřenými hmotnostmi a dopsanými. V první analýze bylo zahrnuto 10 vybraných chovů, které se přihlásili v reakci na naši výzvu. Z těchto nakonec 9ti chovů byly spočítány průměrné hmotnosti pro ročníky telat 2015+2016 (tedy od 1.10.2014 – 30.9.2016) a 2017+2018 (tedy od 1.10.2016 – 30.9.2018) pro každé pohlaví zvlášť. Z výsledků vyplývá, že průměrná hmotnost pro býky je 48 kg pro první období a 50 kg pro období druhé. U jalovic byla pak průměrná hmotnost 44 kg a 46 kg. Na základě tohoto poznatku byla upravena hmotnost při narození u všech jedinců ve zmíněných ročnících. Klíč pro změnu byl následovný: v každém chovu byla pro každé období spočítána směrodatná odchylka, která určovala proměnlivost mezi jednotlivými hmotnostmi, pokud byla směrodatná odchylka menší než 4 kg, byla k hmotnosti všech zvířat v daném chovu, období a pohlaví přidána paušální váha + 6 kg pro ročníky telat 2015+2016 a + 8 kg pro ročníky 2017+2018.

Toto delší časové období bylo vybráno z důvodu toho, že změna pouze u 1 ročníku nemá dostatečnou vypovídající schopnost. Na základě výsledků tohoto výpočtu bylo jasné, že dochází ke změnám PH pro porodní hmotnost. U chovů, kde ke změně hmotnosti nedošlo, se PH změnila jen nepatrně (+/- 1-2 body). U chovů, které však neměly žádnou proměnlivost (jalovice vážily 38 kg a býci 42 kg), došlo ke snížení PH. Došlo tedy k tomu, že nebyl tak velký rozdíl mezi výsledky chovů, které udávají skutečnou hmotnost a chovů, které nepoužívají ani kvalifikovaný odhad, pouze sem tam doplní nějakou hmotnost. Z výsledků také vyplynulo, že rozdělení pouze pomocí směrodatných odchylek je neefektivní a není možné najít účinný matematický algoritmus, který by chovy jednoduše rozdělil. S výsledky práce byla seznámena Rada plemenné knihy charolais, kde byl zvolen i další postup.

Pro další práci a zjištění, zda je účinné měnit vstupní údaje pro výpočet PH, byly všechny chovy, které od roku 2015 měly telata v KUMP posouzeny zda váží (kvalifikovaně odhadují) či nikoliv. U každého chovu byly posouzeny poslední 4 ročníky telat. Každý ročník samostatně. Na základě tohoto "ručního" posouzení byly chovy rozděleny do 3 kategorií:

1. chov váží, používá kvalifikovaný odhad správně
2. chov neváží, používá kvalifikovaný odhad, ale nesprávně
3. chov ani neváží, ani neodhaduje

Pro kategorii 1 se vstupní hmotnosti neměnily. V kategorii 2 došlo k navýšení hmotností o +3 kg pro ročníky telat 2015+2016 a +4 kg pro ročníky 2017+2018. Důvodem byly mnohdy velmi nízké průměrné hmotnosti a velmi malý rozptyl uvnitř pohlaví. Zde je třeba podoktnout, že např. rozmezí hmotností 41, 42, 43 u býků nelze považovat za kvalifikovaný odhad, který určuje malá, střední a velká telata. U kategorie 3 došlo k navýšení +6 kg, resp. + 8 kg pro daná období. Jak bylo zmíněno výše, každý ročník byl posouzen samostatně. Mnohdy se stalo, že chov byl v průběhu těchto 4 let ve více kategoriích, podle změny managementu.

Změny průměrných hmotností jsou shrnuty v následující tabulce:



Pro přehlednost byly zvoleny ročníky 2015 a 2017 (také pro možné srovnání s KU ve Francii). Z výsledků vyplývá, že dochází ke snížení hmotnosti při narození (stejně jako ve Francii). HmNar je průměrná hmotnost při narození v daném ročníku. HmNar_up je průměrná hmotnost celého ročníku po ruční úpravě a přičtení konstantních vah. HmN_Skut je průměr za chovy, které v daném roce patřily do skupiny 1. Při úpravě souboru dochází k posunutí průměrné hmotnosti a jejímu přiblížení skutečně naměřeným hodnotám. Je patrné, že tato úprava nijak nedeformuje systém, naopak ho upravuje správným směrem.

Dopad do plemenných hodnot

Důležitým faktorem při vyhodnocení tohoto výpočtu je ovšem dopad na PH jednotlivých zvířat. Na začátek je nutné poznamenat, že pokud budou přijata tato opatření, tak že dojde ke změnám plemenných hodnot a to i u ostatních plemen! Byly však provedeny i testovací výpočty, které prokázaly, že tato změna bude jednorázová a zvíře si své PH bude držet i do dalších výpočtů až do doby, kdy by mohlo dojít ke změně na základě informací o potomcích. Například u matky dojde k posunu z nynějších 107 na 96 (protože se v chovu neváží a z 38 kg bude mít porodní hmotnost 44 kg), ale tuto hodnotu si bude držet až do vlastního otelení. Pak bude záležet na tom, jak velké tele ona sama dá. Situace u býků-otců je stejný. Pokud býk působil ve stádě, u kterého se sledovala porodní hmotnost, jeho PH jsou víceméně neměnné (1-2 body). Pokud je však býk používán ve stádech, kde byla tato evidence zanedbána, jeho PH klesne. Což odpovídá vyšším hmotnostem jeho potomků. V rámci mezinárodního genetického hodnocení se posuzují i průběhy porodu a porodní hmotnosti telat. Pro větší kontrolu byly naše výsledky porovnány také s touto mezinárodní testací. Mnozí inseminační býci měli v zahraničí mnohonásobně vyšší počty potomků. Naše národní PH a PH získané mezinárodní testací se neliší. Pokud má býk nízkou PH pro porodní hmotnost v ČR, má jí také v rámci Interbeef. U mnohých zvířat dochází ke změně mezi přímým a maternálním efektem v růstu, což je dáno biologickými vztahy mezi všemi vlastnostmi. Podrobný rozbor dalších změn bude následovat na další klub, pokud bude schváleno, že je tento přístup vhodný.

Závěrem lze říci, že při použití úpravy dat dochází k:

1. zmenšení se rozdílu mezi vážícími (odhadujícími) chovy a chovy, které neváží
2. přiblížení průměrné hmotnosti telat té, která je doopravdy zvážena
3. změně mezi přímým a maternálním efektem – a k možné dřívější selekci

I pokud by tento systém nebyl schválen, je nutné upravit průměrné hmotnosti jalovic a býků. Toto téma bude i předmětem dalšího jednání Grémia předsedů Rad PK, které se bude konat v Hradištku 30. října 2018 po poledni po dopoledním jednání výboru ČSCHMS.




Informace obsažené na webu cschms.cz nesmí být zvěřejněny bez souhlasu autorů. Prohlížením webu souhlasíte s právními podmínkami
Obsah webu: © 1991, 2006 Český svaz chovatelů masného skotu   Design & application: © 1999, 2006 WA.cz