Četné nevládní a profesní organizace v oblasti zemědělství a potravinářství představily strategický dokument – Společnou iniciativu pro konkurenceschopné zemědělství, kvalitní a bezpečné potraviny občanům této země 2025+. Svaz marginálních oblastí (SMO) a Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS) považují tento materiál v zásadě za korektně zpracovaný, který se pokouší definovat hlavní problémy jdoucí napříč zemědělským sektorem a navrhovat jejich řešení. Z pohledu SMO a ČSCHMS se jedná o velmi žádoucí snahu o nalezení průsečíků zájmů, styčných ploch a zahájení dialogu mezi zainteresovanými partnery. Přesto se z níže uvedených důvodů k tomuto materiálu nepřipojí.

SMO, stejně jako ČSCHMS, je dlouhodobě čistě nepolitická organizace a sdružuje převážně ekologicky hospodařící zemědělské subjekty v horských a podhorských oblastech bez ohledu na jejich velikost. Jakkoliv považujeme dokument za kvalitně zpracovaný, musíme reagovat na témata, která považujeme za velmi důležitá pro naše členy.

Jako naprosto zásadní problém vidíme nízký a zcela nedostatečný akcent na zemědělské hospodaření ve velmi extenzivních oblastech (horské a podhorské oblasti, chráněná území) a silné se vymezení materiálu vůči mimoprodukčním funkcím zemědělství. V těchto oblastech nemůžeme takto zpracovaný materiál považovat za žádoucí vůči zemědělcům, kteří hospodaří ve shora uvedených oblastech a nemají zde jinou alternativu ke svému způsobu hospodaření.

Materiál naopak vůbec nereaguje na skutečnost, že zde existuje silná celospolečenská poptávka na české i celoevropské úrovni po udržitelných způsobech hospodaření a péči o veřejné statky při minimální zátěži životního prostředí. Zásadní změny v charakteru zemědělské výroby po roce 1990 v marginálních oblastech pod ekonomickým tlakem volného trhu, rychlý přechod od intenzívního produkčního zemědělství k extenzívním formám chovu pasených býložravců na travních porostech se ukázal jako jediný způsob zachování konkurenceschopné zemědělské výroby v těchto regionech.

V ekonomické rovině materiál vyčísluje náklady na řešení problémů a jejich přímé i nepřímé ekonomické přínosy. Nutno však podotknout, že takto navržený materiál se může velmi snadno nacházet mimo relevantní možnosti národního rozpočtu či návrhu víceletého finančního rámce, který má zajistit financování z evropských zdrojů.

Za více než diskutabilní považujeme rovněž některé návrhy materiálu, které dle našeho názoru jsou zcela jistě v kolizi s pravidly volného podnikání, trhu/obchodu či nakládání s vlastním majetkem. Jako takové příklady můžeme uvést:

1. omezení či snaha o zákazy vývozu/dovozu – v přímém rozporu s pravidly volného obchodu,
2. vazba dotací na produkci – v přímém rozporu s celospolečenskou poptávkou na české i celoevropské úrovni po udržitelných způsobech hospodaření a péči o veřejné statky, kdy navíc tento požadavek jasně nepřímo zvýhodňuje tzv. „produkční oblasti“ před oblastmi „extenzivními“, které nejsou z pohledu přírodních podmínek schopny takové produkce jako oblasti „produkční“,
3. masivní investice místo použití jiných ekonomických nástrojů – takto definovaná podpora mnohdy podporuje i investice, které nemají ekonomicky-racionální základ a jsou ve svém konečném efektu spíše problémové. Historicky se ukázalo, že mnohem vhodnější je podpora formou dotací úroků, kdy takováto podpora nutí investora zamyslet se nad smysluplností a návratností investice,
4. zásahy do stanovování cen komodit – v rozporu s pravidly volného obchodu
5. předkupní práva na půdu – tak jak je koncipováno v materiálu je v rozporu s Ústavou ČR a pravidly svobodného nakládání s vlastním majetkem.

Na základě shora uvedeného se tedy SMO ani ČSCHMS, po věcné diskusi se svou členskou základnou, nebudou připojovat ke Společné iniciativě pro konkurenceschopné zemědělství, kvalitní a bezpečné potraviny.