„Komise navrhla nové pravidlo, které by od zemí Mercosuru vyžadovalo přijetí stejných výrobních standardů požadovaných v Evropské unii“, píše se v brazilském článku věnovanému obchodní dohodě mezi EU a uskupením Mercosur publikovaném na webu g1.globo.com. Podle Leonarda Munhoze, výzkumníka z Centra pro bioekonomiku v Nadaci Getúlia Vargase (Centro de Bioeconomia da Fundação Getúlio Vargas - FGV), nebyla tato klauzule v původní dohodě zahrnuta a mohla by vytvořit pro Brazilce právní nejistotu. Ten jinými slovy říká, že Brazilci měli v plánu na evropský trh dodávat zboží, které nebylo vyrobeno podle stejných standardů jako evropské zemědělské produkty. Toto vyjádření je tak v naprostém rozporu s tím, co o dohodě píší někteří čeští politici.

Mezi těmi je například Danuše Nerudová, která ve svém FB příspěvku před pár dny uvedla že: „Všechny dovážené produkty musí splňovat přísné evropské standardy.“ Někdo tady je tedy buď neinformován, co je přesně obsahem dohody, nebo záměrně klame...

Jak ve výše uvedeném článku uvádí Sueme Mori, ředitelka pro mezinárodní vztahy v Konfederaci zemědělství a chovu hospodářských zvířat (CNA), ochranná opatření schválená EU začátkem prosince na ochranu evropského zemědělství brazilské producenty rozrušila. Ta hovoří o tom, že celní výhody Mercosuru v rámci dohody by mohly být dočasně pozastaveny, pokud by se EU domnívala, že to poškozuje jakékoli odvětví místního zemědělství. Pokud se dovoz konkrétního zemědělského produktu považovaného za citlivý zvýší v průměru o 5 % za 3 roky, může EU zahájit šetření s cílem posoudit možné pozastavení výhod. V původním návrhu Komise zveřejněném v říjnu byl tento limit vyšší, a to 10 %. Členové výboru také zkrátili dobu trvání těchto šetření – obecně ze 6 na 3 měsíce a u citlivých výrobků ze 4 na 2 měsíce. „To umožňuje Evropské unii uplatňovat sankce mnohem rychleji, což dává zemím Mercosuru méně času na vysvětlování a obhajobu,“ komentuje evropské pojistky Munhoz. „EU by mohla například zpochybnit, zda Brazílie používá pesticidy nebo hnojiva, která se v Evropě nepoužívají,“ vysvětlil dále. Podle ABPA (Brazilská asociace pro živočišné bílkoviny) tato ochranná opatření neomezují exportní potenciál, ale mohou mít určitý vliv na předvídatelnost v závislosti na tom, jak jsou uplatňována. „Z brazilského pohledu prosazujeme, aby jakékoli ochranné opatření bylo striktně technické, transparentní a založené na objektivních kritériích, aby se z výjimečného mechanismu nestala skrytá překážka,“ uvedla ABPA pro portál g1.

Spory hlavně o maso

Dohoda se sice netýká pouze zemědělství, ale právě to bylo nejcitlivějším bodem v průběhu jednání o volném obchodu. Jak uvádí článek, očekává se, že Brazílie jako jeden z největších světových producentů potravin bude z dohody těžit nejvíc ze všech signatářů. Evropský blok je již nyní druhým největším odběratelem brazilských zemědělských produktů, hned za Čínou a před USA. Dohoda nabývá pro Brazílii ještě většího strategického významu poté, co prodej zemědělských produktů do USA v roce 2025 prudce klesl kvůli masivním clům zavedeným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Jedním z hlavních sporných bodů dohody zůstává sektor masa. Evropští chovatelé hospodářských zvířat, zejména z Francie a Polska, se dohodě brání ze strachu, že ztratí podíl na trhu ve prospěch Jihoameričanů, kteří by mohli na kontinentu získat konkurenceschopnost. V současné době je Francie lídrem v produkci hovězího masa v Evropě, zatímco Polsko je na čele produkce kuřecího masa. Brazílie je největším světovým vývozcem obou druhů masa a již léta je dokáže nabízet za nižší ceny než její konkurenti. Brazilské hovězí maso dnes podléhá dvěma typům cel při nákupu ze strany zemí EU. Jednou z nich je kvóta Hilton určená pro prvotřídní jakost, která Brazílii umožňuje vyvážet 10 000 tun ročně s 20% clem. Toto procento bude však po vstupu dohody v platnost postupně sníženo na nulu. Ostatní druhy hovězího masa mají nižší sazbu 12,8 % plus 221,1 eura na 100 kg. Podle Brazilského sdružení vývozců masa (ABIEC) by Brazílie měla v případě vstupu dohody mezi EU a Mercosurem v platnost přestat platit toto clo, protože bude mít ve spojení s ostatními zeměmi Mercosuru novou vývozní kvótu. Podle smlouvy budou Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay moci vyvážet dohromady až 99 000 tun ročně s počátečním clem 7,5 %. Objem je výrazně nižší než 128 000 tun, které Brazílie loni vyvezla do EU samostatně.

zdroj: článek Como o agro brasileiro deve se beneficiar do acordo UE-Mercosul, 18.1.2026

Související články na toto téma:

• Dohoda EU-Mercosur míří k Evropskému soudnímu dvoru
• Dohoda EU–Mercosur schválena
• Hovězí maso z Mercosuru ohrozí exportní možnosti
• Proč je dohoda EU-Mercosur pro hovězí hrozbou
• Dohoda EU-Mercosur je pravděpodobně před podpisem
• EU se přiblížila obchodní dohodě s Jižní Amerikou
• Mercosur - příliš riziková dohoda
• Německá ministryně odmítá dohodu s Mercosurem
• Nizozemští poslanci odmítli dohodu s Mercosurem
• Tisková konference k tématu Mercosur
• Postoj MZe k dohodě EU a zemí Mercosuru
• Záchrana Amazonie versus fake news
• Kde nakupuje maso vy?
• EU a Mercosur se dohodly na zóně volného obchodu
• Dohoda s Mercosurem nebude, aspoň prozatím
• EU vyřadí ze seznamu 20 brazilských zpracovatelů
• Vyjednávání s Mercosurem by mělo pokračovat v dubnu
• EU nabídne Mercosuru zvýšenou kvótu pro hovězí
• Tlak zemí Mercosuru na zvýšení kvóty pro hovězí sílí
• Evropská komise zřejmě obětuje hovězí maso
• EU navrhuje zvýšení kvót na dovoz hovězího masa
• Brazilský hovězí průmysl v číslech
• Brazílie čelí obrovskému skandálu s hovězím masem
• Prohlášení SVS v souvislosti s kauzou masa z Brazílie
• Reakce na zveřejnění skandálu s brazilským hovězím
• Jsou dohody EU s USA a sdružením Mercosur hrozbou?