Pojem elektrický ohradník, oplocení či ohrada jako specifický způsob oplocení, je terminus technicus běžně užívaný jak odbornou, tak i laickou veřejností. Stavební zákon (SZ) ani jeho prováděcí předpisy však tyto pojmy používané pro oplocení určené například k ohrazení pastevních areálů neznají a nijak je nedefinují. To způsobovalo, že jednotlivé stavební úřady měly k této problematice různé postoje, což vedlo k nejednotnému přístupu. To by se nyní metodickým výkladem Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), se kterým byly seznámeny všechny stavební úřady, mělo změnit. Jaký je závěr tohoto pokynu?

Metodický pokyn vznikl na základě iniciativy ASZ za účelem jednotného posuzování ohrad a elektrických ohradníků pro hospodářská zvířata z hlediska uplatňování stavebního zákona. Ministerstvo tuto pomůcku zaslalo všem stavebním úřadům, aby se jí mohly řídit. Doporučujeme proto chovatelům si tento jednoduchý návod prostudovat a nenechat se úřady šikanovat, pokud by jejich postup nebyl v souladu s tímto materiálem.

Elektrické ohradníky

Prvky, které jsou ze své podstaty mobilní, dočasné ve smyslu sezónního užívání a snadno demontovatelné – typicky mobilní elektrické ohradníky a přenosné košáry – se z pohledu SZ nepovažují za stavbu.

Ač mohou nastat situace, kdy elektrický ohradník, který nepodléhá schvalovacímu řízení bude součástí oplocení, které může být posuzováno jako stavba drobná nebo jednoduchá podle SZ, tak lze obecně konstatovat, že v případě elektrických ohradníků, které nejsou stavbou ve smyslu SZ, není jejich vlastník, respektive provozovatel, nijak omezen v jejich umístění. Při jejich umisťování a instalaci je však vždy nutné postupovat v souladu s jinými právními předpisy a územním plánem, respektive jeho regulativy, které mohou jejich umisťování v konkrétních případech omezovat.

Pevné ohrazení

V případě pevného ohrazení tvořeného dřevěnými, ocelovými či plastovými kůly zapuštěnými do země bez využití elektrických vodičů nelze z hlediska stavebně-konstrukčního jednoznačně stanovit jednotný právní režim. Na takové ohrazení by proto měly stavební úřady nahlížet obdobně – tedy, že nepodléhají do působnosti SZ.

Závěr

Ač se v materiálu píše, že je potřeba vždy posuzovat kontext vzniku ohrazení, tak se v závěru mj. uvádí: “Ministerstvo pro místní rozvoj je toho názoru, že elektrické ohradníky pro zvířata spolu s mobilními košáry nejsou stavbou ve smyslu § 5 odst. 1 SZ ani o zařízení podle § 7 odst. 1 SZ, a proto nepodléhají posuzování podle SZ. Přitom posouzení, zda určitá konstrukce je stavbou, popřípadě zařízením, je na příslušném stavebním úřadě, který je kompetentní ke komplexnímu posouzení stavby při znalosti věci, konkrétního spisu a podmínek dotčeného území.“

Budeme sledovat naplňování a respektování tohoto metodického pokynu ze strany stavebních úřadů. Oceníme proto zpětnou vazbu, pokud byste někde vyvstal problém.

• zdroj: Metodické doporučení MMR, které se zabývá problematikou elektrických ohradníků, košárů a oplocení

Příloha:

Metodický pokyn.pdf, 1 MB Metodický pokyn MMR - ohrazení pastvin