Na nizozemské farmě, kde byly minulý týden u dojené krávy nalezeny protilátky proti viru ptačí chřipky, byly při testování mléka potvrzeny další čtyři plemenice s protilátkami. Je to poprvé, co v Evropě byly u skotu zjištěny protilátky proti této nemoci. Jako první tuto situaci reportovaly v polovině roku 2024 americké úřady, kde byla infekce vysoce patogenní ptačí chřipkou (H5N1) prokázána na 63 místech. Krávy v USA sice nevykazovaly jakékoli příznaky onemocnění, nákaza však byla doprovázena poklesem produkce mléka o 10 až 40 procent, abnormálními výkaly, horečkou a menší aktivitou přežvykování. Několik zvířat tehdy dokonce uhynulo.

Nemocné kočky vodítkem při trasování

Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebního zboží (NVWA) vypátral podezřelou dojnici poté, co obdržel hlášení o dvou nemocných kočkách. Jedna z těchto koček měla pozitivní test na ptačí chřipku. Prostřednictvím trasování bylo zjištěno, že tato kočka pochází z mléčné farmy. Dne 15. ledna byl mléčný skot na této farmě vyšetřen náhodným vzorkem. V té době se na farmě nenacházela žádná nemocná zvířata, ale u jedné krávy byly zjištěny protilátky.

Na farmě byly odebrány vzorky krve i mléka. Výsledky všech testů se očekávají do konce příštího týdne. V současné době na mléčné farmě neplatí žádná omezení. Mléko je možné dodávat a po pasterizaci je bezpečné ke konzumaci.

Výzkumy na téma šíření ptačí chřipky u skotu

Krávy mají stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci. To znamená, že skot může být potenciální rezervoárem třeba i pro viry ptačí chřipky. Zda tomu tak skutečně je, se ale teprve zjišťuje. K nastartování výzkumů, ke kterým se přidávají mnohá evropská vědecká pracoviště, přispěly případy výskytu ptačí chřipky u dojnic v USA. Stopy ptačí chřipky byly dříve nalezeny v mléce a nově i v mase. Dosavadní výzkum ukázal, že krávy mají ve vemenech, dýchacích cestách a mozku stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci. Ve vemeni vědci našli receptory, které jsou srovnatelné s receptory lidí a kachen. Dýchací cesty krávy pak obsahovaly stejné receptory jako u kuřat.

Chřipkové viry se mění a vyvíjejí výměnou částí svého genetického materiálu (RNA) s jinými chřipkovými viry. To je možné pouze v případě, že se jedna buňka nakazí dvěma různými chřipkovými viry současně. Viry ptačí chřipky se mohou vázat na buňky mléčných žláz, ale zda se virus skutečně v těchto buňkách množí a infikuje buňky, ukáže teprve další výzkum. V USA již od prvních potvrzených nakažení skotu probíhají různé studie, které mají zjistit, jak se virus v buňce chová.

Výzkumníci z německého institutu Friedricha Loefflera (FLI) rovněž zahájili studii přenosu viru ptačí chřipky u dojnic vemenem, uvedla dříve německá televizní stanice Norddeutscher Rundfunk (NDR). Němečtí vědci chtějí zjistit, zda a jak se virus šíří prostřednictvím mléčné žlázy. K tomu ve spolupráci s virology z USA a Kanady infikovali pět krav variantami viru ze Spojených států. Porovnávají také tyto varianty virů s viry ptačí chřipky, které se vyskytují v Evropě. Kontrolní skupinou jsou dvě neinfikované krávy.

Související články:

• Výzkumy na téma šíření ptačí chřipky u skotu
• Ptačí chřipka na mléčných farmách v USA