Ministerstvo zemědělství (MZe) před několika dny zveřejnilo metodické příručky pro různé typy dotačních opatření. K přímým platbám, podmíněnosti a environmentálním opatřením Strategického plánu SZP pořádalo MZe před podáním jednotné žádosti v roce 2026 ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací též informační webináře. Pokud jste se těchto webinářů nemohli zúčastnit, je k dispozici videozáznam z těchto akcí. Ten je spolu s prezentacemi a odpovědmi na dotazy z chatu k dispozici na této webové stránce.

Příručky ke stažení:

• Agroenvironmentálně-klimatická opatření: Metodika k provádění nařízení vlády č. 80/2023 Sb.
• Ekologické zemědělství: Metodika k provádění nařízení vlády č. 81/2023 Sb.
• Lesnicko-environmentální opatření: Metodika k provádění nařízení vlády č. 72/2023 Sb.
• Agrolesnictví: Metodika k provádění nařízení vlády č. 140/2023 Sb.

Ministerstvo zemědělství (MZe) pro letošní rok zjednodušilo některé podmínky pro hospodaření a odlehčilo administrativní zátěž pro zemědělce i pro jejich kontroly. Týká se to zejména:

• Nařízení vlády k přímým platbám: hlavní novinkou je rozšíření nabídky pro mladé zemědělce, aby mohli získat platbu zemědělci mladší 40 let. Dosud museli splnit podmínku dosažení zemědělského vzdělání. Nyní tuto podmínku splní i tím, že absolvují alespoň dvouletou praxi v zemědělském podniku.
• Upravují se také podmínky tzv. ekoplateb, aby se omezila administrativní zátěž a opatření lépe reflektovala praktické zemědělské postupy.
• Nařízení k přímým platbám stanoví podmínky, podle kterých se každoročně vyplácí přes 20 miliard korun. Přímé platby se skládají zejména ze základní podpory příjmu pro udržitelnost, redistributivní platby, ekoplatby a také dotací citlivým sektorům.

• Nařízení vlády k podmíněnosti: mezi zásadní změny patří zavedení výjimek pro ekologické zemědělce, pozemky v režimu ekologického zemědělství a povinné standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, tzv. DZES. Stále ale platí, že ekologičtí zemědělci budou muset dodržovat podmínky hospodaření na půdách bohatých na uhlík (DZES 2), chránit krajinné prvky před poškozením (DZES 8) a udržet trvalé trvaní porosty v oblastech NATURA (DZES 9).
Spolu se zavedením těchto výjimek se, a to pro všechny zemědělce, nejen pro ekologické, v DZES 7 ruší omezení pěstování jedné plodiny na maximálně 10 hektarech na silně erozně ohrožených plochách. Pravidlo maximálně 30 hektarů jedné plodiny na veškeré orné půdě, bez ohledu na erozní ohrožení, zůstává platné.
• Nařízení vlády k podmíněnosti stanovuje zemědělcům základní povinnosti, při jejichž porušení se průřezově různou měrou krátí všechny zemědělské dotace.

• Nařízení vlády k LPIS: zásadní změnou je úprava postupů přeměny travních porostů na zemědělskou kulturu „trvalý travní porost“. Dosavadní pravidla evropské legislativy neumožňovala pěstování trav na orné půdě neomezeně; stanovovala, že po pěti letech musí být taková orná půda povinně přeevidována jako trvalý trvaní porost, což v dotačních podmínkách přináší řadu omezení.
Nově ty díly půdních bloků, které byly k 1. lednu 2026 v LPIS evidované jako orná půda (tzv. travní porost „G“ nebo zelený úhor „U“) nepodléhají posuzování lhůty pro přeměnu do trvalých travních porostů, lze s nimi bez omezení v příštích letech nakládat stále jako s ornou půdou. Pro ty pozemky, které budou do kultury „G“ zaevidovány v budoucnu, se prodlužuje lhůta pro přeměnu do trvalých travních porostů z dosavadních pěti na sedm let.
Nařízení vlády k LPIS upravuje pravidla evidování pozemků v registru zemědělské půdy, tzv. LPIS. Jde o základní zemědělský registr, podle kterého se vyplácejí dotace na plochu zemědělské půdy.
Obecně, ve všech třech nařízeních, MZe upravilo podmínky pro poskytování dotací, aby byly srozumitelnější a vůči žadatelům vstřícnější.