Jedním z projednávaných témat středečního jednání Grémia předsedů rad plemenných knih bylo přijetí metodiky na hodnocení kondice u masného skotu. To v blízké budoucnosti doplní systém hodnocení exteriéru tak, aby při následném využívání nasbíraných dat byl zohledněn výživový a současně i zdravotní stav posuzovaného jedince. Právě kondice se totiž velkou měrou projevuje na fenotypových vlastnostech, které bez znalosti úrovně kondice ovlivňuje pohled na hodnocení exteriéru. Jinak vypadá matka, když ji hodnotíme na pastvině v době, kdy kojící tele, a úplně jinak když je přikrmována v optimálních podmínkách. A přesně to by měla známka spojená s kondicí zohledňovat.

K čemu je to dobré?

Hodnocení kondice zvířete vychází z potřeby o co nejobjektivnější lineární hodnocení zvířete, především co se týče úrovně osvalení. Obecně volíme pro lineární hodnocení období, kdy je zvíře v co nejlepším výživovém/kondičním stavu. V aktuální podobě je často nutno volit mezi optimální dobou vs potřebou zvíře hodnotit i za cenu, že není v ideální kondici (např. tele ještě nebylo odstaveno, ale jedná se o potenciálního plemenného býčka, jehož matka musí být hodnocena a plnit danou úroveň lineárního hodnocení povinnou pro matky býků). Cílem je tedy větší objektivnost hodnocení, snížit vliv období hodnocení, a tudíž i zjednodušení pro chovatele, neboť nebude muset volit nejvhodnější období, které však nemusí nutně korespondovat s managementem stáda.

Jaké kategorie hodnotit?

Hodnocení kondice by se do budoucna mělo stát nedílnou součástí lineárního hodnocení, tudíž by měly být hodnoceny krávy na prvním a třetím otelení, telata při teo 210, býci při základním výběru do plemenitby a na požádání chovatele jakékoli jiné kategorie. Na Grémiu zazněl i názor, že by se hodnocení kondice mělo vázat na každé vážení inspektorem.

Jak hodnotit kondici?

Grémiem přijaté hodnocení kondice masných plemen bylo inspirováno metodikou, kterou používají francouzští hodnotitelé, společně s metodikou ICAR pro detailnější popis výživového stavu zvířete (návrh metodiky proto obsahuje obrázky i detailní popisy převzaté právě z těchto výše zmiňovaných metodik). Bodové hodnocení probíhá na škále od 1 do 10.

Na co je třeba se zaměřit?

• Oblasti ukládání podkožního tuku: kořen ocasu, žebra, lalok, vemeno
• Tloušťka kůže a vzhled srsti
• Hladová jáma

Na co si dát pozor?

Nehodnotit kondici s ohledem na ostatní kritéria – např. by se nemělo „kompenzovat“ osvalení hřbetu u hubeného zvířete pod záminkou, že by mohlo mít více masa, kdyby bylo v lepší výživové kondici.
Pozor na extrémy: 1 pouze pro extrémně špatný výživový stav, 10 pouze pro enormně ztučnělé zvíře.
Pozor na zvířata, která ukládají výrazně podkožní tuk, přestože jsou spíše hubená.

Co je optimální?

Optimální kondicí rozumíme kondici hodnocenou známkou 5, kdy je zvíře v dobrém výživovém stavu, ukládání podkožního tuku je mírné, má dobře viditelné osvalení, lesklou srst.

U masného plemene ovšem záleží na životní fázi daného zvířete a proto ani kondice hodnocená známkou 6-7 není brána jako nežádoucí, neboť plně vynikne potenciál zvířete k dobrému osvalení a obdobně, je-li například zvíře mírně pod kondicí (známka 4) v době reprodukce či matka v plné laktaci.

Jak bude probíhat praktická realizace?

V druhé polovině tohoto roku dojde k proškolení terénních pracovníků ČSCHMS s tím, že do praxe bude systematické evidování kondice zavedeno na začátku roku 2027. Po nasbírání dostatečného počtu dat bude údaj o kondici zohledňován ve statistických modelech pro výpočty plemenných hodnot.

• DETAILY BODOVÉHO HODNOCENÍ najdete v metodice, která je ke stažení na TÉTO STRÁNCE.