Stanovisko Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP), Svazu marginálních oblastí (SMO) a Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS) k materiálům Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a Ministerstva zemědělství (MZe) představených dne 12.12. 2013 na Kulatém stole ministra zemědělství k nastavení rozdělování podpor a Společné zemědělské politice pro a po roce 2014.

Toto společné stanovisko vydávají ČMSZP, SMO a ČSCHMS jako svazy zastupující zemědělce, kterých se nejvíce dotýká hospodaření v tzv. LFA oblastech (oblastech s přírodními omezeními). Stanovisko bylo vytvořeno po důkladném prostudování předložených materiálů a na jejich základě provedených výpočtů.

Stanovisko:

1. představené materiály jsou koncipovány tak, že v žádném případě nereflektují Ministerstvem zemědělství (MZe) a ministry zemědělství bez rozdílu (Fuksa, Bendl, Toman) deklarovanou podporu živočišné výroby. Materiály také ve své analýze zásadně podceňují rizika spojená s tím, že se zemědělci v LFA oblastech zachovají tržně a začnou rozorávat trvalé travní porosty na ornou půdu nebo opustí, či značně omezí chov přežvýkavců.
   
   Přestože na to bylo MZe i jednotliví ministři opakovaně upozorňováni, materiály stále nereagují ani na změnu celkových obálek v rámci jednotlivých pilířů mezi finančními obdobími 2007 – 2013 a 2014 – 2020 [v I. pilíři (přímé platby) dochází k nárůstu prostředků na 133,9 % (cca + 5,56 mld. Kč ročně) a ve II. pilíři (LFA oblasti, AEO a v jeho rámci ekologické zemědělství, investice) dochází k poklesu prostředků na 78,83 % (pokles o 21,2 % => cca - 2,79 mld. Kč ročně) *].
   
   * Jedná se o propočty uskutečněné na čísla, která byla dána k dispozici zástupci Mze dne 30. srpna 2013 při výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích
   
   Protože Evropská komise si je vědoma, že takováto nerovnováha způsobí v některých členských zemí strukturální problémy (zejména v zemích, které obdobně jako Česká republika mají většinu zemědělských ploch v méně úrodných oblastech), umožňuje těmto zemím převést až 15 % z I. do II. pilíře,


2. lze naopak říci, že tyto materiály, tak jak jsou navrženy, jdou proti deklarovaným cílům (podpora živočišné výroby, zaměstnanosti a podnikání v horských a podhorských oblastech) a v oblastech LFA zásadním způsobem snižují konkurenceschopnost zemědělství (mj. i značným snížením schopnosti spolufinancovat zemědělcům investiční akce) a tím pádem i zaměstnanost,


3. svazy jsou nuceny konstatovat, že žádný z nich nemůže souhlasit s navrhovanými materiály a i nadále jsou nuceny požadovat převod 15 % finančních prostředků z I. do II. pilíře (v případě České republiky by převod 15 % z I. do II. pilíře ročně činil částku 3,27 mld. Kč => I. pilíř by i tak byl ročně oproti stávajícímu období posílen o 2,29 mld. Kč!
   
   Je přitom nutno konstatovat, že i v případě tohoto přesunu bude II. pilíř stále deficitní, protože jeho prostředky nebudou stačit ani na zachování reálné hodnoty kompenzačních plateb AEO a LFA, tak jak byly vyčísleny Ministerstvem zemědělství potřeby pro zachování kontinuity a rozsahu opatření na odborné skupině Programu rozvoje venkova dne 8.10.2013 **.
   
   ** Varianty rozpočtu pro opatření PRV při 85% míře kofinancování z EZFRV
   
   Bez uvedeného převodu se prudce zhorší důchodová situace zejména u těch zemědělců, kteří hospodaří v horských oblastech na trvalých travních porostech (TTP) s masným skotem. Situace se v jejich případě ještě zhorší o skutečnost, že v případě podpor LFA je navrženo, aby dotace byla v LFA směřována na veškerou zemědělskou půdu. Dnes je v oblastech LFA cca 850 tis. ha TTP, zemědělské půdy je však v oblastech LFA cca 1.600 tis. ha => pokud nedojde k navýšení finančních prostředků, dojde již v roce 2014 v případě dotací LFA ke snížení současných sazeb až o 50 %!


4. aby bylo možno ekonomicky řešit problémy zemědělství LFA oblastí, navrhují svazy zmiňovaný převod 15 % finančních prostředků z I. do II. pilíře řešit za těchto podmínek:
   • finanční prostředky převést prioritně do sazeb AEO a LFA v uvedeném pořadí,
   • nezavádět žádný umělý strop (jak to navrhují předkládané materiály) 2,3 miliardy Kč pro oblast LFA – dnes žádný takovýto „strop“ neexistuje,
   • peníze "vrácené" z degresivity na LFA převést ve prospěch investic do zemědělství – a tím podpořit konkurenceschopnost českého zemědělství,
   • pro vstup do podpor LFA stanovit jako minimální možné zatížení 0,4 DJ na ha + 70 % trvalých travních porostů z obhospodařované plochy,
   • zúžit vymezení LFA oblastí z navrhovaných 50 % zemědělské půdy ČR na mnohem únosnějších a z pohledu budoucích závazků podstatně lépe "ufinancovatelných" cca 30% zemědělské půdy – tak jak je/bylo ze strany Mze navrhováno v tzv. "užší" variantě vymezení LFA oblastí.

Na II. pilíř je dominantně vázána živočišná výroba, jejíž podpora je dle deklarací MZe jednou z jejích zásadních priorit. Vzhledem ke skutečnosti, že do budoucího finančního období (v porovnání s předchozím finančním obdobím) je rozpočet II. pilíře ponížen (pro roky 2014 a dále) o 21,2 %, vzhledem k tomu, že podpora LFA by měla být vyplácena na veškerou zemědělskou půdu a vzhledem k tomu, že i platby AEO a LFA musí reagovat na růst nákladů, je převod 15 % jen částečnou kompenzací uvedeného ponížení a rozšíření podporované plochy LFA.

Protože zejména zemědělci hospodařící v horských LFA nemohou vždy jednoduše přejít na jiný způsob hospodaření (např. zasetím jiné tržní plodiny) a kompenzovat tak růst nákladů rostlinnou produkcí, nemluvě o tom, že toto není cílem zemědělské politiky EU, je správné nastavení zemědělské politiky a výše dotací vysoce citlivou záležitostí, ovlivňující život ve venkovském prostoru v horských a podhorských oblastech na dlouhé roky, ne-li desetiletí.

Znamenalo by to i dopady na státní rozpočet České republiky. S vysokou pravděpodobností by nastal výpadek příjmů státního rozpočtu, neboť zemědělci v LFA oblastech platí a splácí státu nakoupenou zemědělskou půdu + movitý a nemovitý majetek z privatizačních smluv z 90-tých let. Také by to znamenalo zvýšené výdaje, a to z důvodu vyplácení podpor nově nezaměstnaným, jejichž uplatnění na trhu práce je vzhledem ke kvalifikaci a regionu téměř nemožné.

V Praze dne 10.1.2014

Ing. Miroslav Vráblík, předseda Český svaz chovatelů masného skotu
Ing. Milan Boleslav, předseda Svaz marginálních oblastí
Lubomír Burkoň, předseda Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů

Určeno:
Ing. Miroslav Toman, CSc.
ministr
Ministerstvo zemědělství České republiky
Těšnov 17
117 05 Praha 1