Česká verze English version Homepage Kontakty Databáze býků webKUMP Junior team MilujuHovězí.cz Facebook

Hlavní nabídka
Novinky
Dotace (416)
Legislativa (162)
Šlechtění (160)
Výběry býků (234)
Výstavy (206)
Zdraví (195)
Pozvánky (316)
Zajímavosti (178)
Ze svazu (321)
všechny novinky
ČSCHMS
Zápisy
Odchovny PB
Legislativa
Šlechtění a PK
Dotace, programy
Akce, výstavy
Kontakty
Odkazy
Hovězí maso
Burza zvířat
Databáze býků
webKUMP

Plemena
Aberdeen angus
Belgické modré
Blonde d'Aquitaine
Galloway
Gasconne
Hereford
Highland
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Parthenaise
Shorthorn
Texas longhorn
Bazadaise
Wagyu
Vosgienne
Rouge des Prés
Andorrské hnědé
Dexter
Pinzgauer

Co přináší revize nitrátové směrnice

28.07.2016,  Kamil Malát  

Ve Sbírce zákonů nedávno byla vydána novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o zranitelných oblastech a akčním programu, známou pod názvem nitrátová směrnice. Novela byla vydána ve Sbírce zákonů pod č. 235/2016 Sb. (ke stažení zde - pdf soubor). Jaké změny tato novela v praxi přináší shrnuje text, který je přetiskem informace publikované v posledním vydání bulletinu Svazu marginálních oblastí.

Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech

Změny se týkají především doplnění silážní šťávy do výjimky ze šestiměsíční skladovací kapacity pro tekutá statková hnojiva a úpravy možností uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Doba uložení statkových hnojiv a kompostu na zemědělské půdě byla upravena s ohledem na roční produkci statkových hnojiv a její spotřebu u varianty s meziskladováním (3 měsíce sklad + 9 měsíců zemědělská půda) a u varianty bez meziskladování (pouze 12 měsíců zemědělská půda). Na stejném místě lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin. Po rozvozu hnoje je nutno v místě bývalého složiště zkypřit půdu, zapravit zbytky hnoje a zhutnělé části zemědělské půdy a vytvořit tak podmínky pro dobré vzcházení plodiny. S ohledem na umístění možných složišť jsou nově upřesněny podmínky definující vhodnost těchto míst. Složiště musí být vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod. Vzhledem k riziku uložení hnoje na propustných půdách byl rozšířen výčet hlavních půdních jednotek o „lehké písčité“ a na „půdy na velmi propustném podloží“, na kterých nejsou složiště povolena. Nově též byla upravena minimální výška hromady hnoje ze současných 1,5 m na 1,7 m a došlo k rozšíření omezení skladování statkových hnojiv produkovaných drůbeží. V průběhu jednání i vypořádání připomínek jsme poukazovali zejména na fakt, že opatření nitrátové směrnice uplatňují princip kolektivní viny. Není podle nás přijatelné, aby byl do zranitelné oblasti přičleněn podnik dodržující všechna pravidla jen pro to, že sousední subjekt tato pravidla nedodržuje. Ukazuje se totiž, že chronickým problémem jsou zejména nadužívání minerálních hnojiv, černé aplikace a někdy též nezemědělské subjekty v sousedství. Domníváme se, že kontrolní úřady by měly zásadně upravit metodiky rizik a směrovat své úsilí především do nově přiřazovaných oblastí a oblastí, kde se kvalita vod dlouhodobě nezlepšuje.

Prodloužení období zákazu hnojení

Při přípravě novely probíhala bohatá diskuze zejména nad upřesněním rozsahu účinnosti zákazu hnojení v mimovegetačním období. Obecně se dá říct, že pro minerální hnojiva platí zákaz do 15. února. Výjimka bude s největší pravděpodobností rozšířena o ozimou řepku a pšenici. Zkrácení období zákazu by se mělo vztahovat na pozemky se svažitostí nepřevyšující 5 stupňů.

Zavedení výnosových úrovní pro potřeby diferenciace hnojení k jednotlivým plodinám

Jedná se o relativní novinku, kdy v průběhu jednání byly nastíněny modely aplikace hnojení podle aktuálních potřeb stanovených na základě rozborů (německý model) nebo model stanovení výnosových hladin pro jednotlivé plodiny (rakouský model). Evropská komise zde pod hrozbou sankce poukazovala na fakt, že jeden maximální limit k plodině uplatnitelný prakticky bez ohledu na výnos není nejen obhajitelný, ale především opodstatnitelný. Za Svaz jsme ovšem vyjádřili pochybnosti i nad novým přístupem s tím, že Česká republika pod tlakem výrazného převisu nově zařazovaných oblastí (59) nad vyřazovanými (18) bude mít zřejmě i s novým modelem při další revizi problémy. Nemůžeme totiž zcela pochopit princip dočasných řešení v situaci, kdy ministerstvo včetně své nedávno schválené Strategie 2030 argumentuje neustále se zhoršující kvalitou a dostupností základních výrobních prostředků v zemědělství vody a půdy. Pokud jsme v minulém bulletinu (ke stažení zde) srovnávali výnosové hladiny, dostávali jsme se výrazně nad limity uplatňované v Rakousku. Navíc stanovení některých limitů nemusí zcela korelovat s jejich vazbou na BPEJ a příslušnými plodinami. Ukázkový byl příklad řepky, kdy tato plodina s BPEJ téměř nekoreluje. Proto máme tedy důvodné pochybnosti o účinnosti tohoto opatření a předpokládáme, že tato nastavení jistě doznají změn při další revizi.

Originální text včetně tabulek najdete ke stažení zde (pdf soubor) .
Informace obsažené na webu cschms.cz nesmí být zvěřejněny bez souhlasu autorů. Prohlížením webu souhlasíte s právními podmínkami
Obsah webu: © 1991, 2006 Český svaz chovatelů masného skotu   Design & application: © 1999, 2006 WebApplications.cz