Zhruba již před rokem jsme vás informovali, že na úrovni Evropy je snaha změnit normu, která určuje maximální výkon elektrických ohradníků. ČSCHMS od prvopočátku tuto problematiku velmi intenzivně sleduje a aktivně se zapojuje do diskuze. Od samého prvopočátku na všech úrovních vyjadřujeme ostrý nesouhlas s přijetím této normy.

Tento náš nesouhlas také podpořilo i Ministerstvo zemědělství a prostřednictvím ČNI (Český normalizační institut) bylo v rámci jednání CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) presentováno. Jelikož však stejného názoru jako má ČR je jen hrstka evropských zemí, stalo se, že norma byla přijata. Jiskřičku naděje vzkřísil protest Velké Británie díky němuž se podařilo v loňském roce tuto, v té době již uzavřenou diskuzi, znovu otevřít. Pouze Velká Británie, Česká republika, Švýcarsko, Rakousko a Irsko patřily k zemím, které upozorňovali na to, že změna nemá vědecké opodstatnění a že chybí jednoznačné argumenty, které by podporovaly tvrzení, že změna přispěje k vyšší bezpečnosti. Společným postupem chtěli dosáhnout toho, aby zavedení této normy bylo zrušeno a norma nebyla přijata. Zpočátku jednání organizace CENELEC, v jejíž kompetenci tyto otázky jsou, se zdálo, že postoj ostatních zemí je zcela nekompromisní a že trvají na okamžité ratifikaci s tím, že do budoucna může dojít k dílčím úpravám. Cílem protestu bylo docílit toho, aby zavedení normy bylo zcela zmraženo do doby, než bude vypracována korektní vědecká studie potvrzující pozitivní dopad na bezpečnost. To se bohužel nepodařilo, dílčí úspěch to však mělo. Podařilo se alespoň docílit toho, že konečné datum přijetí a platnosti se posunulo o jeden rok na datum 1.9.2010. Naší snahou bylo rovněž dosáhnout toho, aby Česká republika mohla v našich národních normách uplatnit výjimku. To nám však také nebylo umožněno a musíme tak převzít evropské normy do soustavy ČSN bez jakýchkoliv úprav.

Co budou změny znamenat v praxi? Pokud v průběhu tohoto období nedojde k žádné další úpravě, budou se moci prodávat výhradně ohradníky s výkonem nepřesahujícím 5 Joulů. Dle informací Českého normalizačního institutu se však nebudou starší, výkonnější typy dokonce ani moci používat a bude nutné nahradit je novými typy. Zástupce Státní zkušebny zemědělských, potravinářských a lesnických strojů nám zase sdělil opačný názor a to, že se sice asi nebudou moci prodávat, ale nikdo nebude kontrolovat jestli se výkonnější zdroje v praxi používají i nadále. Na jednání skupiny CENELEC bylo také domluveno, že bude ustanovena pracovní skupina, která se pokusí připravit zcela novou normu pro moderní elektronické ohradníky s výkonem nad 5 Joulů. Z toho je patrné, že ani vykonnější varianty ohradníků nejsou defitivně určeny k zániku.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, snažíme se celou situaci mapovat a aktivně vstupovat do jednání. Celá problematika je však velmi zamotaná, názory jsou často velmi protichůdné a pro laika se tak situace stává velmi nepřehledná. Už jenom znění normy "ČSN EN 60335-2-76 ed. 2/A11 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely - Bezpečnost - Část 2-76: Zvláštní požadavky na zdroje energie pro elektrické ohradníky v rámci úkolu plánu technické normalizace č. 36/4260/06" hovoří za vše. Celé to také komplikuje fakt, že norma je pouze v anglickém jazyce a ČNI není údajně dle zákona oprávněn dávat žádné výklady norem, a proto není diskuze zrovna jednoduchá. Pro úplnost však přikládám anglický originál změny uvedené normy, třeba to někomu pomůže. Faktem však je, že nad změnou normy zůstává rozum stát a jen se musíme ptát, komu a čemu má toto rozhodnutí sloužit. Bezpečnosti a chovatelům však jen stěží…..

norma ohradníky.doc, 151 kB