Česká verze English version Homepage Kontakty Plemenná kniha webKUMP Junior team MilujuHovězí.cz

Hlavní nabídka
Novinky
Dotace (598)
Legislativa (233)
Šlechtění (338)
Výběry býků (486)
Výstavy (406)
Zdraví (259)
Pozvánky (545)
Zajímavosti (349)
Ze svazu (653)
všechny novinky
ČSCHMS
Zápisy
Odchovny PB
Legislativa
Šlechtění a PK
Dotace, programy
Akce, výstavy
Kontakty
Odkazy
Hovězí maso
Burza zvířat
Plemenná kniha
webKUMP

Plemena
Aberdeen angus
Belgické modré
Blonde d'Aquitaine
Galloway
Gasconne
Hereford
Highland
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Parthenaise
Shorthorn
Texas longhorn
Bazadaise
Wagyu
Vosgienne
Rouge des Prés
Andorrské hnědé
Dexter
Pinzgauer
Chianina
Uckermärker

Jak je to s použítím ostnatého drátu při oplocení

aktualizováno 09.04.2009,  Kamil Malát  

Každý z nás, kdo někdy navštívil chovy masného skotu na západ od našich hranic, se občas setkal s tím, že chovatelé používají při oplocení pastvin ostnatý drát. U nás je však jeho použití zakázáno. Ale je to skutečně tak nebo je to jen něčí výmysl, který se nezakládá na pravdě? Z logiky věci by se dalo předpokládat, že případný zákaz používání ostnatého drátu je zejména z důvodů ochrany zvířat a že jej tedy bude upravovat zákon na ochranu zvířat proti týrání.

Pravdou je, že v tomto zákoně (zákon č. 246/1992 Sb. v platném znění) se zcela jednoznačně o zákazu používání "ostnáče" nikde nehovoří. Je zde však mnoho paragrafů ze kterých lze usuzovat, že jeho použití může být za týrání zvířat považováno. Jedná se zejména o § 4, odst. 1), písm. n), který říká že: "za týrání se považuje používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví". Na obdobný výklad by bylo možné usuzovat i z paragrafů 10 a 12a stejného zákona. Nicméně zcela jednoznačně zde zákaz použití formulován není. Přesto však se v doporučeních Ústřední komise na ochranu zvířat (ÚKOZ) se uvádí že: "...k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát..." .

Více jasno však do této problematiky dává vyhláška Ministerstva zemědělství č. 191 z roku 2002, kde je v § 7 odst. 3) jednoznačně uvedeno že: "...Všechny prvky a části stavby pro ustájení zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje, hrany nebo výčnělky, o něž by se mohla zvířata zranit. Nesmí být použit ostnatý drát" .

Paragraf 7 této vyhlášky je však věnován požadavkům na stavby hospodářských zvířat. Dle této vyhlášky se pak stavbou rozumí "stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s výjimkou staveb a zařízení pro ryby a včely".

Je tedy otázkou, zda oplocení pastvin je považováno za stavbu. Zároveň je ale důležité i to, jakým způsobem při stavbě oplocení bylo postupováno ve vztahu ke stavebnímu zákonu. Stavební zákon v § 139b odst. 1 totiž stanoví, že za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Pokud vznikne pochybnost, zda se určitá konstrukce, zařízení či věc považuje za stavbu, je třeba vycházet ze stanoviska příslušného stavebního úřadu. Týká se to i ohrazení zemědělské půdy užívané pro pastevní chov hospodářských zvířat. Praxe správní i soudní vychází z toho, že v konkrétním případě je stavební úřad oprávněn posoudit, zda jde o stavbu či zařízení podléhající stavebnímu zákonu, či nikoli. Pokud by stavební úřad ohradník s ohledem na jeho provedení v konkrétním případě považoval za stavbu, jednalo by se o oplocení, které je drobnou stavbou a vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu (§ 139b odst. 8 a § 55 odst. 2 stavebního zákona). Pokud by stavební úřad dospěl k názoru, že jde pouze o krátkodobé přenosné zařízení, podle § 56 písm. c) stavebního zákona by nevyžadovalo stavební povolení ani ohlášení.

Pro někoho bohužel, pro jiného bohudík, je formulace vyhlášky ve vztahu ke stavbám naprosto jednoznačná a neumožňuje žádný jiný výklad. Jelikož se však tento paragraf týká pouze staveb, mohlo by za stavbu z hlediska chovu masného skotu považováno pouze zimoviště a pastvina už nikoliv.

Vyhláška č. 53/2001 k ekologickému zemědělství se problematice používání ostnatého drátu věnuje také, a to velmi jednoznačně. Paragraf 11 odst. 8 hovoří o tom, že: Ohrady a oplocení pozemků nesmějí být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu.

Ze všeho zde uvedeno by se dalo usuzovat, že použití ostnatého drátu v konvenčním zemědělství zcela jednoznačně zakázáno není a o tom, zda se jedná o porušení nějakého předpisu (např. na ochranu zvířat proti týrání) by se rozhodovalo dle konkrétního případu na konkrétním chovu. Nicméně všechny informace týkající se této problematiky a ostatní indicie ukazují spíše na to, že kontrolní orgány by se zřejmě přikláněly k tomu, že ostnatý drát použit být nesmí. Pokusíme se proto zjistit ještě více informací, které by na otázku jak to s použitím ostnatého drátu ve skutečnosti je, odpověděla zcela jednoznačně.

Pokud máte k této problematice nějaké praktické poznatky a zkušenosti, budeme rádi, pokud nám je sdělíte, abychom mohli informovat všechny ostatní naše členy. Děkujeme za spolupráci.
Informace obsažené na webu cschms.cz nesmí být zvěřejněny bez souhlasu autorů. Prohlížením webu souhlasíte s právními podmínkami
Obsah webu: © 1991, 2006 Český svaz chovatelů masného skotu   Design & application: © 1999, 2006 WA.cz