V prvním letošním čísle našeho zpravodaje jsme informovali o možnostech využívání mořských řas k výživě skotu. Jednou z průkopnických firem, která již komerčně dodává produkty s obsahem řas na trh, je irská společnost OceanFeed. Ta má ve svém portfoliu několik krmných doplňků na bázi mořských řas určených pro většinu druhů hospodářských zvířat, ale i domácích mazlíčků jako jsou například psi. Použité řasy pochází pobřeží Atlantského oceánu a do krmných doplňků byly vybrány podle úrovně probiotických látek majících pozitivní vliv na trávení, střevní mikroflóru a také plodnost.

V sklonku loňského roku se na území Evropy poprvé objevila první ohniska nákazy, která byla v našich zeměpisných šířkách do té doby téměř neznámá - nodulární dermatitida skotu (anglicky lumpy skin disease). Vzhledem k závažnosti této nákazy, jejímu rychlému šíření v jihovýchodní části Evropy a současně poměrně malému povědomí chovatelů o její nebezpečnosti, připravila Státní veterinární správa informační leták ve kterém jsou uvedeny podrobnější informace ohledně této nákazy. Tyto informace naleznete rovněž na webových stránkách SVS v odkazu níže, kde je stažení rovněž výše uvedený leták. Další informace o této nemoci jsou dostupné na našem webu zde.

Podle údajů z reprodukce skotu bylo v roce 2015 provedeno celkem 30.448 prvních inseminací býky masných plemen. Celkově všech inseminací masnými býky potom bylo provedeno 53.478. Byť tato čísla nejsou na první pohled nijak vysoká, po dlouhých letech útlumu dochází k mírnému oživení využívání této reprodukční techniky. Určitou roli v tom samozřejmě mohlo sehrát zvýšené využívání masných býků v dojených stádech, která se tímto způsobem mohou snažit řešit nepříznivou situaci na trhu s mlékem. Počty inseminací dle plemen a desítku nejpoužívanějších býků najdete v následujících tabulkách.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jako administrátor žádostí o zemědělské dotace považuje vzhledem k opakovaným dotazům za potřebné znovu vysvětlit důvody změn v harmonogramu výplat podpor Jednotné žádosti, ke kterým došlo od minulého roku s ohledem k novému nastavení Společné zemědělské politiky (SZP). S těmito změnami, které se promítnou do celého programového období SZP, souvisí i jiné rozložení a struktura plateb, se kterými je třeba počítat a připravit se na ně.

Minulý týden se v Edinburghu konala jedna z nejprestižnějších zemědělských výstav pořádaných na britských ostrovech – Royal Highland show. Ani souběžně odehrávaná "bitva" v podobě referenda o vystoupení z Evropské unie se nijak negativně neprojevila na zájmu návštěvníků o účast na této akci, kdy jich na již 176. ročník zavítalo rekordních 188.810. Na této výstavě se každoročně představí zhruba tři tisíce kusů hospodářských zvířat mezi nimiž dominuje masný skot a ovce. V odkazu níže si můžete prohlédnout fotky šampiónů, výsledkové listiny podle jednotlivých plemen jsou pak k dispozici ZDE.

Do Národní výstavy hospodářských zvířat Brno 2017 sice zbývá ještě téměř 11 měsíců, přesto se přípravy rozbíhají na plné obrátky. Pro další ročník organizátoři připravují celou řadu změn, které by měly přinést větší atraktivitu pro odborné návštěvníky i pro vystavovatele. Kromě toho, že výstava bude v příštím roce posunuta na dřívější termín (11. - 14.5.2017), bude také nově propojena s výstavami Animal Tech (výstava techniky pro chov zvířat), veletrhem udržitelného života v krajině (Natur Expo) a národní výstavy myslivosti. Hlavním spoluorganizátorem výstavy se namísto Genoservisu stane Českomoravská společnost chovatelů.

Zemědělci, kteří uzavřeli speciální pachtovní smlouvu se Státním pozemkovým úřadem na pozemky, na které měla být podána žádost o zařazení do PRV do agroenvironmentálně-klimatického opatření (nařízení vlády č. 75/2015 Sb.) nebo do opatření ekologické zemědělství (nařízení vlády č. 76/2015 Sb.), mají za povinnost doložit do 30. června 2016 na SPÚ kladné Rozhodnutí o zařazení vystavené Státním zemědělským intervenčním fondem k danému opatření. V opačném případě pozbývá pachtovní smlouva platnosti a účinnosti k 1. říjnu 2016 (viz článek č. 4 této smlouvy).

Před nedávnem se konalo již čtvrté zasedání pracovní skupiny, která má za cíl najít nejvhodnější způsob nastavení nových podmínek v rámci redefinice LFA oblastí typu O. Na tomto jednání byla představena možnost diferenciace sazeb v ostatních LFA na základě závažnosti přírodního znevýhodnění. Koncept spočívá ve zhodnocení výskytu několika znevýhodňujících přírodních podmínek na jedné ploše (v katastrálním území), které jsou využity pro diferenciaci sazeb i s více než 100% znevýhodněním. Od tohoto záměru se odvíjí návrh na procentuální diferenciaci sazeb třech kategorií LFA-O (O1 až O3) oproti průměru LFA-O.

Analýzou se ukázalo, že problém s překročením maximální intenzity chovu pasených zvířat (1,15 VDJ/ha TTP v průběhu kontrolního období od 1.6. do 30.9. příslušného kalendářního roku) v případě AEKO dotací (podopatření ošetřování travních porostů) se týká poměrně značného počtu žadatelů, kterým díky porušení dotační podmínky definované v nařízení vlády č. 75/2015 Sb. (§ 17, odst. 6, písm b) hrozí problémy s čerpáním této dotace. SZIF ve spolupráci s MZe, v této fázi zatím neoficiálně, navrhli řešení v podobě možnosti odvolání či žádosti o přezkum.

Rekordních 258.196 kusů živého skotu bylo v loňském roce vyvezeno z České republiky (pro srovnání: v roce 2004 to bylo 114.757 kusů). Pokud bude i nadále pokračovat trend z prvních měsíců tohoto roku, bude tento rekord letos znovu překonán. Většinu z těchto zvířat dlouhodobě tvoří holštýnský a český strakatý skot (viz přiložená tabulka). V posledních letech sice došlo k mírnému oživení cen (s výjimkou telat), ty jsou však i nadále v porovnání se zahraničním tak nízké (psali jsme zde), že nutí producenty ve velkém skot exportovat. Zisk zpracovatelů se drží víceméně na konstantní úrovni, neboť vyšší ceny (CZV) kopírují zvýšené spotřebitelské ceny masa.