Zdraví

V reakci na výskyt nového Shamonda viru (SHAV) v Evropě aktualizovala Státní veterinární správa ČR (SVS) Metodiku kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2026 (MKZ). Od 1.10.2026, od kdy platí také změna metodiky, bude možné provést vyšetření na virus SHAV ve všech státních veterinárních ústavech. V rámci MKZ bude ze státního rozpočtu hrazeno vyšetření na virus SHAV u telat/zmetků. Vyšetření je zařazeno do kódů pro diferenciální diagnostiku zmetání a porodů života neschopných telat.

Nový Shamonda virus (SHAV), který se v létě objevil v několika zemích západní Evropy, v České republice zatím nebyl detekován. Tuto informaci nám dnes sdělil ředitel veterinární sekce Státní veterinární správy ČR MVDr. Petr Šatrán. To však v žádném případě neznamená, že se u nás vir nevyskytuje. Pokud se u skotu během období aktivity pakomárů rodu culicoides, kteří jsou za přenos viru zodpovědní, objeví typické akutní příznaky (snížená dojivost, horečka a průjem), měla by být v rámci diferenciální diagnostiky zvážena infekce virem SHAV. Vyšetření na virus SHAV v SVÚ Praha, Jihlava a Olomouc bude k dispozici od 1. 10. 2026.

Virus blízce příbuzný viru Shamonda ze séroskupiny Simbu byl poprvé detekován také u potracených plodů skotu. Oznámili to vědci ze Švýcarského institutu virologie a imunologie (IVI). Podle IVI zjištění naznačují, že virus se může přenést na plod placentou a může potenciálně způsobit potrat. Virus podobný Shamondě je blízce příbuzný viru Schmallenberg, o kterém je také známo, že se přenáší z infikované matky na nenarozené tele během březosti. Kromě toho se u telat po infekci virem Schmallenberg mohou vyskytnout vrozené vady.

Minulý týden navštívili nizozemští veterináři z tamní veterinární správy (Gezondheidsdienst voor Dieren) osm farem na kterých skot vykazoval příznaky nové nemoci. PCR testy na čtyřech chovech prokázaly infekci orthobunyavirem u jednoho nebo více kusů skotu. Další analýzy odhalily, že se jedná o virus blízce příbuzný viru Shamonda ze séroskupiny Simbu, který vykazuje silné podobnosti s virem nedávno zjištěným u skotu ve Francii, Švýcarsku a Německu. Vzorky byly odeslány do německého institutu Friedricha Loefflera (FLI) k dalšímu potvrzení diagnózy. GD také provedla průzkum na navštívených farmách, aby získala více informací o povaze a rozsahu symptomů onemocnění.

Již při relativně mírném tepelném zatížení začínají krávy pociťovat negativní změny v organismu. Studie ukázala, že po sedmi dnech vystavení teplotě 28 °C při průměrné vlhkosti vzduchu (index THI 76) se v těle rozvíjejí zánětlivé procesy a zvyšuje se náchylnost k onemocněním. Na tyto závěry upozorňuje studie Německého výzkumného ústavu pro biologii hospodářských zvířat. Podle vědců je proto nezbytné přijímat opatření ke zmírnění tepelného stresu ještě před nástupem extrémních veder. Mezi nejdůležitější patří zajištění dostatečného větrání stájí, podávání krmiva v chladnějších částech dne a pravidelné sledování příjmu krmiva i vody.

Německý Institut Friedricha Loefflera (FLI) identifikoval nový virus, který od července způsobuje u skotu ve Švýcarsku, Francii a jižním Německu horečku, průjem a výrazný pokles mléčné užitkovosti. První klinické příznaky připomínaly infekci jako způsobuje vir Schmallenberg, laboratorní testy však tuto možnost vyloučily. Negativní byly rovněž výsledky vyšetření na katarální horečku ovcí i epizootickou hemoragickou nemoc (EHD). Další analýzy prokázaly, že původcem onemocnění je dosud neznámý ortobunyavirus ze séroskupiny Simbu, do které patří i Schmallenberg. Viry této skupiny se běžně vyskytují především v Africe, Asii a Austrálii.

Horké počasí vyvolává u zvířat tepelný stres. Aktuální tropické teploty více než kdy jindy připomínají, že je zvířatům na pastvinách nezbytné vytvořit vhodné životní podmínky, aby byl jeho dopad na jejich pohodu i produkci co nejmenší. U plemenných býků tepelný stres negativně ovlivňuje sexuální libido a spermiogenezi, což může vést až k dočasné neplodnosti. Proto se určitě nevyplatí riziko podceňovat. Býk, který se chladí ve vodě nebo neustále postává ve stínu pod stromem, vám mnoho práce neodvede. Současně je nutno si uvědomit, že u kvality spermií se dopad tepelného stresu projevuje až s velkým zpožděním.

Chovatelé v americkém Texasu řeší vážný problém. Poprvé po 60 letech se zde objevil extrémně nebezpečný parazit, bzučivka lidožravá. Její larvy se živí masem teplokrevných zvířat a ve vzácných případech napadají i lidi. Americké úřady považovaly parazita za vymýceného, začátkem června ale veterináři poprvé od roku 1966 objevili jeho larvy v těle telete na jihu Texasu. A nezůstalo u jediného potvrzeného případu. Pokud by se jich objevilo víc, může tato parazitická moucha napáchat značné ekonomické škody. V USA hrozí zdražování hovězího masa, které je už tak nejdražší v historii.

Společnost Bioveta informovala ve své tiskové zprávě, že u vakcíny BioBos BTV 3 došlo k oficiálnímu prodloužení doby trvání imunity z šesti měsíců na jeden rok. Pro roční revakcinaci u skotu i ovcí stačí jen jedna dávka. Chovatelům i veterinárním lékařům tak změna přináší jasně definované a jednodušší vakcinační schéma. Jako první, a v tuto chvíli i jediná vakcína proti BTV 3 registrovaná v České republice, má nyní potvrzenu dobu trvání imunity v délce jednoho roku po primovakcinaci jak u ovcí, tak u skotu. Uvedené změny se vztahují rovněž na vakcíny BioBos BTV 3 vyrobené a distribuované před vydáním aktualizovaného SPC.

Výzkumníci z University of Connecticut a amerického ministerstva zemědělství (USDA) vyvinuli vpichovací náplast (tzv. SPAND-MN*) jako metodu očkování proti slintavce a kulhavce. Uvádějí to v dubnovém článku publikovaném ve vědeckém časopise Advanced Healthcare Materials. Tato metoda očkování, kterou lze použít i u jiných vakcín, nabízí několik výhod. Například zvířatům není nutné podávat injekci, postačí aplikace náplasti na kůži. To šetří práci chovatelům hospodářských zvířat a stres zvířat a riziko otoků, zánětů a jizev. Náplast navíc ani nemusí být uchovávána v chladničce, což značně usnadňuje distribuci a použití.