Zdraví

Český svazu chovatelů masného skotu se dnes oficiálním dopisem obrátil na Státní veterinární správu v otázce katarální horečky ovcí (KHO). Ta od svého propuknutí v září loňského roku velmi negativně ovlivňuje obchodování se skotem a s ostatními zvířaty vnímavými k této nákaze. S očekávanou jarní vlnou výskytu KHO jsme proto SVS vyzvali k tomu, aby s novými případy upustila od vyhlašování ohnisek a s nimi spojenými mimořádnými veterinárními opatřeními. K této žádosti nás vede zejména fakt, že tím ubude byrokracie jak na straně státního dozoru, tak zejména u zasažených chovů, kterým se zjednoduší přesuny zvířat v rámci České republiky.

Očkovat, či neočkovat proti katarální horečce ovcí? Toť otázka. Zatímco valná většina chovatelů skotu v České republice vakcinuje svá zvířata zpravidla pouze pokud jim to pomůže v exportu do zahraničí, Německo, které je nákazou velice silně zasaženo, vakcinaci svým chovatelům důrazně doporučuje jako jedinou účinnou variantu v boji proti tomuto onemocnění. Hlavními důvody, proč se čeští chovatelé masného skotu k vakcinaci staví zatím rezervovaně jsou jednak ztráta exportních možností na trhy, kde naopak vakcinovaná zvířata nepřijímají, ale hlavně obavy z vedlejších účinků vakcíny, zejména ve vztahu ke zmetání či dočasným ztrátám plodnosti.

Státní veterinární správa situaci kolem výskytu slintavky a kulhavky v Německu, která byla v pátek 10. ledna 2025 potvrzena na bůvolí farmě nedaleko od Berlína, důkladně monitoruje, zatím však nebude i přes relativní blízkost ohniska přijímat žádná konkrétní opatření. Hlavním důvodem je to, že z této spolkové země dle vyjádření ředitele SVS MVDr. Semeráda do České republiky v posledním období nebyla importována žádná k nákaze vnímavá zvířata. Veterináři nechtějí proto mezi chovateli ani obchodními partnery vyvolávat zbytečnou paniku, obezřetnost je však vzhledem k extrémní nakažlivosti zcela na místě.

V souvislosti s potvrzeným výskytem slintavky a kulhavky (SLAK) v německém městě Hönow, těsně za hranicemi Berlína, přikládáme několik důležitých informací od Státní veterinární správy týkající se této zvláště nebezpečné nákazy. Jedná se o vysoce kontagiózní virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, kozy, prasata, buvoli, volně žijící zvířata). K onemocnění nejsou vnímaví koně, osli, masožravci a ptáci. Přenos onemocnění může být jak přímou cestou mezi zvířaty (inhalační cesta, orální cesta), tak nepřímou cestou - mechanický přenos (obuv, oblečení, dopravní prostředky), vítr, živočišné produkty (maso, mléko, kůže, vlna), krmivo. Nejedná se o zoonózu – tedy nákaza není přenosná na člověka.

Na farmě vodních buvolů v německé spolkové zemi Braniborsko propukla vysoce nakažlivá slintavka a kulhavka. Společnost sídlí ve městě Hönow, těsně za hranicemi Berlína. Informuje o tom německý list Bild na svém webu. Podle deníku na farmě uhynuli tři buvoli. Výzkum Institutu Friedicha Loefflera dnes ráno podle odpovědných úřadů potvrdil podezření, že zvířata byla nakažena virem slintavky a kulhavky. Byla přijata opatření, která mají zabránit šíření viru. Všech jedenáct zbývajících vodních buvolů bylo utraceno. Jak se buvoli nakazili, se zatím neví a je to předmětem vyšetřování. Vzdálenost ohniska od hranice ČR je cca 176 km.

V termínu 27. až 30. dubna 2025 se v Brně uskuteční další ročník národní výstavy hospodářských zvířat. Mezi chovateli v souvislosti s touto akcí a očekávaným výskytem nové vlny katarální horečky ovcí (KHO) panovala nejistota, jak to bude z pohledu přemisťování zvířat na výstavu ve vztahu k této nákaze. Tu nyní odbouraly veterinární podmínky pro konání svodů skotu pro rok 2025, které vydala a zveřejnila Státní veterinární správa. Z nich plyne, že i když by v době konání výstavy už neplatilo období sezónně prosté KHO (dočasné období bez aktivity vektora), tak bude stačit zvířata před přemístěním na výstavu ošetřit insekticidy nebo repelenty.

Státní veterinární správa (SVS) společně s ministerstvem zemědělství zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (MKZ). Jeden ze zásadních koncepčních dokumentů pro státní veterinární dozor a důležitý dokument pro chovatele hospodářských zvířat či myslivce každoročně navrhuje rozsah povinných preventivních a diagnostických úkonů, které mají předcházet vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Dokument zohledňuje vývoj nákazové situace. Pro příští rok přináší proti současnému stavu několik změn.

Nizozemí patří mezi země, které jsou nejpromořenější pokud jde o výskyt katarální horečky ovcí (KHO). Data zveřejněná společností Rendac, která se v této evropské zemi zabývá asanační činností, ukazují, že v období letních měsíců červenec až září roku 2024 svozová služba odvezla jen ve Flandrech 58 000 uhynulých kusů skotu. Ve stejném období roku 2023 jich bylo téměř 43 tisíc. Meziročně tak jde o nárůst o 35 %. U ovcí byla vyšší úmrtnost ve sledovaném období dokonce o 191 procent vyšší. O přesném podílu, který připadá na úhyny v důsledku KHO práva nehovoří. Informovala o tom vlámská organizace pro zdraví zvířat DGZ na webináři o katarální horečce ovcí.

Státní veterinární správa ČR na základě entomologického monitoringu vyhlásila období sezonně prostého bluetongue. Snížením venkovních teplot pakomáři tiplíci, kteří jsou zodpovědní za šíření katarální horečky ovcí, přestali být aktivní a tím došlo k zastavení šíření nákazy. Pokud nenastane neočekávána situace, předpokládají veterináři po 60 dnech, tedy na konci ledna příštího roku, ukončení všech ohnisek nákazy na území Česka. Těch je teď v ČR téměř stovka, od listopadu přibývá ohnisek méně. Monitoring výskytu tiplíků bude pokračovat do přelomu dubna a května, kdy hmyz začíná být opět aktivní. Pokud by výsledky ukázaly dřívější zahájení aktivity přenašeče nákazy, ukončení veterináři příznivé období dříve.

V souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními vydanými Státní veterinární správou ČR k zamezení šíření katarální horečky ovcí (KHO), sérotyp 3 na území České republiky, vydalo Ministerstvo zemědělství rozhodnutí, kterým se uděluje výjimka z pravidel ekologického zemědělství pro použití repelentů účinných proti tiplíkům z důvodu zachování dobrého zdravotního stavu a zabránění nákazy chovaných zvířat katarální horečkou ovcí. Platnost výjimky zůstává po dobu platnosti mimořádných veterinárních opatření SVS, maximálně 12 měsíců. Podrobnosti naleznete v rozhodnutí MZE-76947/2024-13112, které je součástí přílohy.