Zdraví

Dovolujeme si informovat, že v návaznosti na Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2023 schválenou v prosinci roku 2022 vstoupila dne 22. února 2023 v platnost její úprava (č.j. MZE-9820/2023-13141). Ta se týká části I. – Povinné preventivní a diagnostické úkony hrazené ze státního rozpočtu, oddíl B. Kontrola zdraví, kapitola 1. Skot (vztahuje se i na bizony, zubry a buvoly s výjimkou farmového skotu) ve smyslu úpravy znění kódu EpA310 a nového znění části IBR/IPV – schéma vyšetření v zařízeních prostých IBR/IPV (vyšetření pro udržení statusu) se zavedením nových kódů: EpA342, EpA343.

Přidání náhražky mleziva do náhražky mléka může pomoci telatům rychleji se vyléčit z průjmu. Léčba má také pozitivní vliv na růst. Ukazuje to experiment, který provedli vědci z University of Guelph v Kanadě na farmě pro chov telat v provincii Ontario. Telata, kterým byla podávána směs mléčné náhražky a náhražky mleziva po dobu čtyř dnů při průjmu, rostla téměř o 100 gramů denně rychleji než telata, která byla krmena pouze mléčnou náhražkou. Výzkum byl realizován u holštýnského skotu, ale výsledky by měly být využitelné i v případě masných plemen.

O tom, že speciálně vycvičené krysy umí podobně jako psi zachraňovat lidské životy při hledání min, četl nebo slyšel téměř každý z nás. Už méně se ví, že tito hlodavci zvládnou "diagnostikovat" i tuberkulózu tím, že svůj citlivý čich dokážou naladit na specifický zápach, který vydává působení bakterií Mycobacterium tuberculosis. Stejného principu nyní využila i vlámská studentka Manon de Meester, které se podařilo vycvičit krysy, aby detekovali bakterii Mycobacterium avium subspecies paratuberculosis, která je původcem paratuberkulózy.

V souvislosti se zavedením možnosti udělení statusu zařízení prostého BVD těm hospodářstvím, která se rozhodnou zapojit do programu dozoru v souladu s přílohou č. 6 Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (dále jen „Metodika“) na rok 2023, předáváme chovatelům důležité informace od Státní veterinární správy. Chovatelé, kteří se rozhodnou zapojit do uvedeného programu dozoru, oznámí tuto skutečnost místně příslušné krajské veterinární správě prostřednictvím formuláře, který najdete níže.

V únoru 2022 byla prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/214 změněna příloha VII nařízení 2021/620, pokud jde o schválení statusu území prostých BVD (bovinní virové diarrhoe). Mezi členské státy se statusem území prostého BVD od této doby patří Finsko, Švédsko, Rakousko a některé oblasti Německa (pro další vyjmenované oblasti byl schválen eradikační program). Pro Českou republiku tato změna znamená, že při přemístění skotu jiného než jatečného z ČR do uvedených zemí (oblastí) je nutné dodržet požadavky stanovené článkem 11, odst. 3, písm. b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688.

Spotřeba antibiotik v Evropě mezi lety 2010 a 2021 klesla o téměř 47 procent. S poklesem o 67 procent dosáhli největšího poklesu holandští chovatelé dobytka. Vyplývá to z publikace Evropské lékové agentury (EMA), která analyzovala roční prodeje antibiotik pro 31 evropských zemí. V roce 2021 činil prodej antibiotik v 31 zemích v průměru 84,4 mg/PCU. V České republice je úroveň spotřeby antibiotik v chovech hospodářských zvířat rovných 50 mg/PCU. Ještě v roce 2011 byla se na našem území spotřebovalo 94.3 mg/PCU.

Česká republika je státem prostým IBR, který je ve smyslu veterinárního zákona zařazený mezi nebezpečné nákazy. K udržení statusu je nezbytnou podmínkou zavedení zákazu očkování proto této nákaze. Ten musí být členským státem výslovně legislativně ukotven prostřednictvím vnitrostátní právní úpravy. Proto Ministerstvo zemědělství aktuálně dalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o nákazách a nemocech přenosných ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata očkována, kde se právě zákaz očkování zvířat proti infekční rinotracheitidě skotu (IBR, IBR/IPV) od 1. ledna 2023 zavádí.

V Jihoafrické republice před nedávnem propukla slintavka a kulhavka. Aktuálně tato země hlásí již 116 ohnisek v několika provinciích. Jihoafrické ministerstvo zemědělství proto oznámilo celostátní zákaz přepravy dobytka, aby se zabránilo dalšímu šíření tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění. Zákaz přepravy bude platit po dobu nejméně tří týdnů a bude každý týden přezkoumáván. Přímá přeprava na jatka je stále povolena s veterinárním osvědčením a také jsou i nadále umožněny rituální porážky. Ministerstvo předpokládá, že pohyby dobytka jsou hlavní příčinou šíření viru slintavky a kulhavky. Zákaz přepravy se proto týká zatím jen skotu.

Vši u skotu – problém, který v zejména v zimních měsících, kdy jsou zvířata ustájena v zimovišti, může vést k významným ztrátám v produkci. Vši způsobují intenzivní podráždění kůže, což vede ke škrábání a tření zvířat, čímž se zhoršuje celková pohoda, které při vyšším zamoření často vyústí ve snížení příjmu krmiva a následnému zhoršení růstu. Zejména u telat mohou vši způsobit anémii, která v těch nejzávažnějších případech může vést až k úhynu. Mezi hlavní viditelné symptomy zavšivení patří ztráta srsti, nadměrné otírání zvířat či zarudnutí kůže.

Od 21. dubna 2021 vejde v platnost nová evropská legislativa týkající se nákaz a zdraví zvířat (Nařízení EP a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat). Na tento přímo použitelný předpis navazuje několik prováděcích rozhodnutí a nařízení, kterými se mění podmínky přístupu k IBR. Naprosto zásadní změnou je zejména to, že se zakazuje vakcinace proti IBR. Výjimkou bude pouze vakcinace v případě výskytu ohniska IBR (reinfekce v hospodářství). Dále dochází k zpřísnění přístupu k pozastavení statutu IBR prostého hospodářství či úpravě podmínek pro přesouvání skotu do IBR prostých hospodářství.