Zdraví

První případy katarální horečky ovcí v těchto dnech hlásí nově také Rakousko. Potvrzeny byly u skotu ve Vorarlbersku (sérotyp 3) a ve Štýrsku (sérotyp 4). Jedná o první případy od roku 2016, kdy naši rakouští sousedé zaznamenali výskyt zatím naposledy. Tamní úřady v souladu s legislativou přijímají příslušná opatření, obdobná těm, která jsou uplatňována v České republice. Vzhledem k přicházejícím dotazům od chovatelů k tématu propuknutí nákazy v ČR, a zejména podmínkám přesunů zvířat, připojujeme soubor s podmínkami pro jednotlivé typy přesunů vnímavých druhů zvířat. Ty jsou rovněž uvedeny jako příloha základních informací na webu Ministerstva zemědělství.

V České republice byla v pátek 13. září potvrzena tři nová ohniska katarální horečky ovcí, aktuálně jich je tak u nás osm. Dvě nová ohniska se nacházejí v Ústeckém kraji, jedno v Plzeňském. Pro srovnání: v rozlohou polovičním Nizozemsku je podle tamních úřadů nahlášeno už přibližně 7.800 infekcí! Vlámská část Belgie pak eviduje asi 2.400 případů. Veterináři a pracovníci kafilérií hlásí, že každý týden likvidují v této nizozemsky mluvící části Belgie o zhruba 1250 kusů uhynulého skotu více, než je běžné, což je poměrně alarmující číslo. Ne všechny ztráty lze připisovat bluentongue, ale je vysoce pravděpodobné, že za většinou bude stát právě toto virové onemocnění, které se v této části Evropy masivně šíří.

Jak bylo avizováno, Státní veterinární správa (SVS) v úterý po poledni v reakci na aktuální výskyt katarální horečky ovcí (KHO) v chovech v Karlovarském a Ústeckém kraji vytyčila pásmo o poloměru 150 km kolem každého ohniska a v něm přijala mimořádná veterinární opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy. Opatření se týkají především chovatelů hospodářských zvířat vnímavých k nákaze tedy ovcí, koz a skotu, ale také přepravců hospodářských zvířat. Opatření spočívají zejména ve výrazném zpřísnění pravidel pro přemísťování zvířat mimo pásmo. Detaily dále v textu.

V České republice byl po patnácti letech potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdilo nákazu u plemenného berana chovaného na farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku. Okolo ohniska bude vytýčeno pásmo o poloměru 150 km. Pro zvířata z hospodářství v této oblasti budou platit zpřísněná pravidla pro přesuny. Živá zvířata ze zasažené oblasti se po dobu platnosti opatření nemohou přemisťovat do jiných chovů. To znamená zásadní omezeni pro obchodovaní se zvířaty především se třetími zeměmi (státy mimo EU).

Katarální horečka ovcí (bluetongue) se nebezpečně přiblížila České republice. Podle informace, kterou Státní veterinární správa (SVS) obdržela od německé veterinární autority bylo ohnisko nákazy nahlášeno sedm kilometrů od české hranice ve městě Adorf/Vogtland v okrese Fojtsko v Sasku. Vymezená oblast o poloměru 150 km kolem ohniska, v níž jsou na území Německa uplatňována ochranná opatření, zasahuje na území ČR. Pro české chovatele je podstatné to, že SVS ČR v souvislosti s ohnisky bluetongue v Německu nebude vymezovat žádné pásmo, v němž by zaváděla restriktivní opatření.

Francouzský ministr zemědělství a potravinové suverenity Marc Fesneau navštívil v pátek chovy v oblasti Saône-et-Loire, aby diskutoval se zástupci chovatelů, veterinárních svazů a místními volenými představiteli o způsobu boje proti epizootickému hemoragickému onemocnění (EHD) a katarální horečce ovcí (bluentongue), které se šíří Francií a jenž způsobují tamním farmářům značné ztráty. Ochranná zóna bluetongue byla na konci minulého týdne opět rozšířena, nově zasahuje již 70 % území Francie. Táhne od oblasti Auvergne-Rhône-Alpes na jihu až do oblasti Pays-de-la-Loire na západě.

Na základě hlášení nových ohnisek katarální horečky ovcí (bluentongue) v Německu byl spolkovým zemím Hesensko a Porýní-Falc odňat status území prostého této nemoci. Aktuálně jsou dle aktualizovaného prováděcího nařízení (EU) 2021/620 pouze následující oblasti Německa bez statusu území prostého KHO (sérotypy 1–24): Bundesland Bremen, Hessen, Niedersachsen, Nordrhein-Westfalen, Rheinland-Pfalz. V těchto oblastech se taktéž vyskytují ohniska KHO, nicméně tato ohniska nemá Německo povinnost hlásit do systému ADIS. Počty ohnisek KHO z těchto oblastí je možné dohledat na stránkách Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) v systému WAHIS.

Na základě úpravy Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2024 dochází ze zrušení povinnosti vyšetřovat na IBR/IPV býky určené na výkrm. To znamená, že povinné vyšetření na IBR/IPV dle MKZ je zachováno u plemenných býků a u samic skotu starších 24 měsíců. Z toho důvodu byly přidány 2 nové kódy EpA308 a EpA309 týkající se vyšetření plemenných býků na IBR/IPV do Části I. MKZ, oddílu B – Kontrola zdraví, kapitoly 1. Skot. Ve stejné kapitole byla také odpovídajícím způsobem změněna část IBR/IPV – schéma vyšetření v zařízeních prostých IBR/IPV (vyšetření pro udržení statusu). Výše uvedená úprava MKZ na rok 2024 je ke stažení odkazu níže.

Epizootické hemoragické onemocnění (EHD) bylo ve Francii poprvé diagnostikováno 20. září loňského roku. Na konci září bylo oficiálně hlášeno 19 záchytů výhradně za jihozápadě země, o měsíc později to bylo 453 ohnisek a v půlce června 2024 už je hlášeno 4311 výskytů ve 20 různých departementech. Ačkoliv se nemoc nedaří zastavit, za poslední měsíc narostly počty nových ohnisek jen minimálně a oblasti zařazené do ochranné zóny, ze kterých se nemohou zvířata přemisťovat jinam, než na jatka, se od ledna nezměnily. Detekce ohnisek EHD totiž vede podobně jako u bluetongue ke specifickým kontrolním a preventivním opatřením v zóně o perimetru 150 km od ohnisek.

Krávy mají stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci. To znamená, že skot může být potenciální rezervoárem třeba i pro viry ptačí chřipky. Zda tomu tak skutečně je, se ale teprve zjišťuje. K nastartování výzkumů, ke kterým se přidávají mnohá evropská vědecká pracoviště, přispěly nedávné případy výskytu ptačí chřipky u dojnic v USA, kdy byl virus ptačí chřipky prokázán na 63 místech, aniž by však krávy vykazovaly jakékoli příznaky onemocnění. Stopy ptačí chřipky byly dříve nalezeny v mléce a nově i v mase. Dosavadní výzkum ukázal, že krávy mají ve vemenech, dýchacích cestách a mozku stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci.