Zajímavosti

S prodejní cenou 50 000 guinejí (62 370 eur) je britský modrobílý býk Solway View Tate ET prodaný na jarní výstavě a následném aukčním trhu v Carlisle nejdražším býkem tohoto plemene všech dob. Tento syn býka Boherard Overdose, který je sám potomkem belgického inseminačního býka Jamese Bonda van de Jorchrishoeve, zvítězil mezi stovkou dalších býků a o den později jej za rekordní cenu zakoupil Coull Estate z Laggan v Perthshire. Tate pochází od předního britského chovatele Kevina Watreta, který s ním vloni získal na Royal Highland Show titul šampióna býků. Více se o tomto úspěchu můžete dočíst v přiložené zprávě.

Do dvou let by mělo být technicky možné uvést na trh fotonické mikročipy, které by bylo možné využívat k měření úrovně produkce amoniaku, metanu a dalších skleníkových plynů z chovu hospodářských zvířat. To by chovatelům nabídlo unikátní nástroj v podobě cenově dostupného senzorového systému, který by byl využitelný pro cílený management řízení emisí. Uvedli to výzkumníci z inovačního centra OnePlanet při prezentaci svého vynálezu ve zpravodajském centru Nieuwspoort v Haagu. Systematické sledování produkce skleníkových plynů pocházejících ze zemědělské činnosti je součástí mnoha národních plánů k jejich redukci a tento nástroj by k tomu chovatelům mohl pomoci.

Slyšeli jste někdy o CowParade? Jde o mezinárodní kulturní projekt, kdy trojrozměrné sochy krav v životní velikosti slouží jako plátna pro umělce, které se po vystavení následně zpravidla draží a výnos směřuje na charitativní účely. Výstavy se uskutečnily v mnoha zemích světa, v roce 2004 také v Praze, kdy bylo celkem 217 exponátů rozmístěno v ulicích, náměstích a parcích v centru Prahy. Projekt CowParade tím však zdaleka neskončil. Navázala na něj výroba zmenšených sošek jako dokonalých reprodukcí inspirovaných nejoblíbenějšími kravičkami v životní velikosti převzatých z akcí pořádaných po celém světě, které jsou nyní k dispozici pro širokou veřejnost a vy se s nimi budete moci seznámit na výstavě Brně. A to není vše. Šest chovatelů ji může získat!

Proniknout na turecký trh s českými zvířaty bude složité. Aktuálně tomu brání nejenom výskyt katarální horečky ovcí, ale také pravidla přijatá tureckými úřady. Zkraje roku vydalo turecké ministerstvo zemědělství a lesnictví podmínky, které v případě plemenných zvířat masného skotu umožňují dovoz pouze březích jalovic, a navíc jen ze zemí jižní a severní Ameriky a Austrálie. A ve hře je další zpřísnění, které navrhuje nový systém usměrňování chovu hospodářských zvířat ve snaze snížit dovozy zvířat ze zahraničí. Nový plán tureckého ministerstva pak rovněž cílí na posílení místní produkce postavené na malých rodinných podnicích.

"I přes četná pozorování vlků mimo les z dat z obojků vyplývá, že je to dominantně lesní druh, co se v lesích schovává před lidmi a na pastvinách jen v noci loví," uvedl Aleš Vorel. Ten je vedoucím výzkumného týmu mapujícího výskyt vlků ve střední Evropě. Podle tohoto "převratného" objevu a logiky badatelů by se mohlo zdát, že je vše vlastně v pořádku, protože když je tma, tak vlka při lovu nikdo nevidí a nemusí to tak zřejmě nikomu vadit. To vyzkoumal mezinárodní tým odborníků pod vedením zoologů z České zemědělské univerzity v Praze na základě dat z GPS obojků, které nasadili dvacítce vlků v ČR, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku. Celý článek v odkazu.

Není žádnou novinkou, že přirozená pastva s využitím velkých býložravců je pro krajinu a její biodiversitu velkým přínosem. Pozitivní zkušenosti s ní mají také jihomoravští ochranáři z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, kteří ke spásání několika lokalit na Hodonínsku a Břeclavsku využívají uherský stepní skot. I díky pastvě v lokalitě vyklíčily vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní, zato však hojně rozšířený, zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost a celkové složení porostů.

V souvislosti s podpisem dohody mezi Evropskou unií a zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur se se často uvádí, že v případě kvóty na dovoz hovězího masa půjde jen o cca 1,5 % evropské produkce a že tedy není čeho se bát. Tento přístup k dohodě v minulosti mělo i Ministerstvo zemědělství. Problém ale může být ve skutečnosti vážnější. Oněch 1,5 % totiž tvoří nejcennější masné partie hovězího masa jako je nízký a vysoký roštěnec či svíčková, kterých se ale v Evropské unii ročně vyrobí téměř 700 tisíc tun. Když tuto hodnotu přepočítáme, není to už „jen“ 1,5 %, ale asi 15 % objemu a rázem je situace dramaticky odlišná. Ukazuje se bohužel, že když jde o velké peníze, otázka životního prostředí, která se jinak nosným tématem unijní politiky, jde stranou.

Během nedávné oficiální návštěvy ministra zemědělství ČR Marka Výborného v Srbsku proběhlo i bilaterální jednání ředitelů veterinárních správ. V rámci tohoto jednání byly dohodnuty úpravy veterinárních certifikátů, které nově zohledňují aktuální nákazovou situaci s katarální horečkou ovcí (KHO). Výsledkem toho je aktualizovaný veterinární certifikát umožňující vývoz skotu, ovcí a koz z ČR do Srbska. Upravené veterinární certifikáty jsou k dispozici ke stažení na webových stránkách Statní veterinární správy ČR (certifikát pro skot ke stažení zde nebo v příloze).

Bernská úmluva, která celoevropsky významným druhům rostlin a živočichů zaručuje určitý stupeň ochrany, se v případě vlků zmírní. Smluvní státy se dohodly na snížení ochranného status vlků z "přísně chráněný" na "chráněný". V praxi to znamená, že ačkoli budou stále existovat přísná pravidla, odstřel vlků by měl být za určitých okolností jednodušší. EU tak nyní může ochranu vlků snížit ve své směrnici FFH (Fauna-Flora-Habitat). Po tomto rozhodnutí bude trvat ještě tři měsíce, než bude status ochrany vlků v rámci Bernské úmluvy snížen.

Světové ceny hovězího masa v posledním měsíci vystřelily nahoru. Nárůst cen je patrný s výjimkou Austrálie u všech celosvětově významných producentů hovězího. Hlavním důvodem je snížená produkce. Ukazují to nejrůznější reporty, včetně zprávy od Rabobank. Tato zpráva zdůrazňuje zmenšující se populaci hospodářských zvířat ve čtyřech největších zemích produkujících hovězí maso, což povede ke globálnímu snížení nabídky hovězího masa. Brazílie (-5 %) a Spojené státy (-3 %) zaznamenají pravděpodobně největší pokles produkce hovězího masa v roce 2025. Pokles se očekává také v Číně, Evropě a na Novém Zélandu. Nárůst se očekává pouze v Austrálii.