Zajímavosti

Irský výzkum zkoumající emise skleníkových plynů u 1500 kusů skotu trvající pět let odhalil, že zvířata plemene limousine produkují v porovnání s dalšími plemeny nejnižší emise metanu. Tyto výsledky vyplynuly z projektu Greenbreed Research Project realizovaném na testační stanici Irish Cattle Breeding Federation (ICBF) v Tully. Vedle toho je důležité poznamenat, že i přesto, že limousinští kříženci vykázali nejnižší podíl emisí ze sledované skupiny, nedošlo u nich k žádnému negativnímu dopadu na intenzitu růstu nebo jejich užitkovost. Do pokusu bylo zapojeno samčí i samičí potomstvo 57 limousinských býků.

Podle FAO, organizace OSN pro výživu a zemědělství, jsou mléko, maso a vejce základními potravinami pro lidi. Chov hospodářských zvířat poskytuje světové populaci důležité živiny, které nelze ve správném množství a kvalitě získat pouze z rostlinných potravin, vysvětluje FAO v analýze založené na výsledcích více než 500 vědeckých publikací a 250 politických dokumentů (celá zpráva v angličtině je stažení zde - pdf soubor. Podle závěrů FAO je konzumace mléka, masa a vajec zvláště důležitá v klíčových fázích života, jako je těhotenství a kojení, dětství a dospívání a ve stáří.

Omezování zvětšování zemědělských podniků, resp. podpora určité skupiny, se dá řešit různě. U nás je například přes procentuální vymezení financí určených pro redistributivní platbu, ve Španělsku zavedli zákonné omezení velikosti chovů. Zde královským výnosem vytvořili zákon regulující chov dobytka, kde jedním z ustanovení je omezení velikosti farmy na maximálně 850 dobytčích jednotek (VDJ). Samosprávy krajů mohou rozhodnout o zvýšení maxima až o 10 procent. Nová maximální velikost farmy vyvolala samozřejmě bouřlivé diskuse mezi různými organizacemi zemědělců.

Chov dobytka přispívá k boji proti globálnímu oteplování a zmírňování změny klimatu. To jsou stručně závěry nové studie týmu italských výzkumníků, kteří přepočítali emise ze sektoru živočišné výroby pomocí nového způsobu GWP* vytvořenou skupinou fyziků oxfordské univerzity zveřejněné v periodiku Nature. Nová metodika GWP* zohledňuje rozdíl v rychlosti degradace skleníkových plynů v atmosféře. Práce anglických fyziků na této zpřesněné metodice by měla vést ke změně směřování debaty o udržitelnosti systému chovu hospodářských zvířat.

Ekologické zemědělství (EZ) se dlouhodobě koncentruje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde se nachází 90 procent všech takto hospodařících farem. Významné je v českém EZ postavení chovu masného skotu, kdy počty krav bez tržní produkce mléka v EZ představují více než polovinu všech takto chovaných krav - konkrétně 54,5 %. Podle zatím poslední ročenky EZ zveřejněné tento týden se ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 % zemědělské půdy. Ačkoliv nová SZP tlačí na zvýšení podílu EZ až na úroveň 25 %, dotační pravidla tomu často příliš nepomáhají (viz například podmínka pro úhory, který budou nově vyčlenit i ekologičtí zemědělci).

Čeští chovatelé plemene parthenaise vyrazili do Francie, aby se ve čtvrtek 30. března účastnili na testační stanici v Melle prestižní dražby plemenných býků, kterou organizovala tamní chovatelská organizace France Parthenaise společně s SARL Génétique Parthenaise. Na aukci zavítalo více jak 200 chovatelů, kteří vybírali ze 40 býků. Více než 1.600 km dlouhá cesta českých zájemců nebyla marná, neboť se jim podařilo zakoupit trojici mladých plemeníků. Ti budou působit v chovech Milana Novotného v Mezihoří, na Statku Lipka a u Libora Konvalinky v Jimramovských Pavlovicích.

Italská vláda představila návrh zákona, který v případě přijetí povede k zákazu výroby a prodeje laboratorně získaného masa i dalších potravin. Italové si od toho slibují větší ochranu tamějších zemědělců, kteří mohou na stoupající popularitu kultivovaného masa v budoucnu doplatit a přijít tím o potřebný odběr. Návrh zákona vychází podle ministra pro zdravotnictví z principu předběžné opatrnosti. Ministr zdravotnictví Orazio Schillaci totiž na úterní tiskové konferenci uvedl, že prozatím neexistuje žádná vědecké studie, která se účinky syntetických potravin podrobně zaobírá.

Na nedávné aukci limousinů na francouzské testační stanici v Lanaud bylo prodáno všech 77 mladých býků. Nejdražším býkem dne byl s prodejní cenou 23.300 eur čtrnáctiměsíční Tebeau, jenž je synem Marabou RRE z dcery po býkovi Coluche RJ. Tebeau se narodil počátkem ledna 2022 na farmě EARL Rouches a v odchovu dosáhl impozantních výsledků. Při vážení 7. února vážil 636 kilogramů a během testu byl jeho přírůstek 1,67 kg/den. S prodejní cenou přes 23 tisíc euro Tebeau daleko překonal průměrnou prodejní cenu býků s kvalifikací RJ, která byla 6.651 eur. Všech 43 býků v této kategorii změnilo majitele, deset bylo prodáno zahraničním kupcům.

Nizozemská banka ABN AMRO ve své zprávě „Příležitosti pro náhražky masa a mléčných výrobků“ odhaduje, že kultivované maso bude ve větším měřítku na evropském trhu dostupné až po roce 2030, a to ještě ve formě zchlazených polotovarů a různých omáček. V exkluzivnějších restauracích bude podle jejich očekávání v nabídce o zhruba pět let dříve. Banka ve svých predikcích také uvádí, že spotřebitelé budou jako první konzumovat kultivované maso ve formě kuřecích nugetů nebo zpracované v různých v burgerech. Poptávce po kultivovaném masu nenahrává ani přetrvávající nedůvěra poměrně velké části spotřebitelů.

V posledních týdnech se velmi intenzivně řeší prudké zdražování potravin. Do sporu mezi zemědělci, zpracovateli a obchodními řetězci, kteří se přou o to, kdo na tom nese větší vinu, se vložil i ministr Nekula. Ten je přesvědčený, že někdo v dodavatelském řetězci nehraje fér a chce prověřit, kdo na zdražování nejvíc vydělává. Tomuto tématu se věnuje i server Aktuálně.cz, který přináší srovnání toho, které zboží nejvíce zdražilo u zemědělců, zpracovatelů a prodejců. Ve svých závěrech v případě hovězího masa potvrzuje naše dlouhodobá tvrzení, že za zdražením hovězího masa nestojí prvovýrobci. Článek si můžete přečíst v odkazu níže.