Legislativa

Vládní balíček na eliminaci růstu cen pohonných hmot přináší snížení spotřební daně na naftu o 1,939 koruny na litr, což je minimum povolené předpisy Evropské unie. To znamená, že Česká republika bude využívat sazbu daně ve výši 8 011 Kč/1000 l namísto 8 500 Kč/1000 l. To bude mít dopad i do tzv. vratky za zelenou naftu, neboť tato snížená výše se použije také pro výpočet výše nároku na vrácení daně podle vyhlášky č. 79/2019 Sb., o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese, ve znění pozdějších předpisů. Detaily se lze dočíst ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí č. 7/2026.

Rada Evropanské unie těsně před vánočními svátky formálně přijala cílenou revizi nařízení EU o produktech nezpůsobujících odlesňování (nařízení EUDR), jejímž cílem je zjednodušit jeho provádění a zajistit, aby hospodářské subjekty, obchodníci a orgány byli na jeho uplatňování náležitě připraveni. Revize zefektivňuje požadavky náležité péče a stanoví odklad uplatňování nařízení pro všechny hospodářské subjekty, a to do 30. prosince 2026, s dodatečnou šestiměsíční rezervou pro mikro- a malé hospodářské subjekty. Jde tak pouze o odklad s tím, že cíle nařízení jsou v plné míře zachovány. Jaký je další vývoj v této oblasti stručně shrnuje následující příspěvek.

Pojem elektrický ohradník, oplocení či ohrada jako specifický způsob oplocení, je terminus technicus běžně užívaný jak odbornou, tak i laickou veřejností. Stavební zákon (SZ) ani jeho prováděcí předpisy však tyto pojmy používané pro oplocení určené například k ohrazení pastevních areálů neznají a nijak je nedefinují. To způsobovalo, že jednotlivé stavební úřady měly k této problematice různé postoje, což vedlo k nejednotnému přístupu. To by se nyní metodickým výkladem Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), se kterým byly seznámeny všechny stavební úřady, mělo změnit. Jaký je závěr tohoto pokynu?

Státy Evropské unie před týdnem schválily přijetí obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Pro schválení dohody byla zapotřebí kvalifikovaná většina států. Dohodu podpořilo 21 zemí včetně Česka. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko; Belgie se zdržela. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní může dohodu podepsat. Zbývá její podpis a finální potvrzení dohody Evropským parlamentem, který ji ale možná nechá posoudit Evropským soudním dvorem. Právě tomu je adresován dopis evropské organizace Copa Cogeca odmítající přijetí dohody.

Výše vyplacených náhrad škod způsobených vlkem na hospodářských zvířatech rok od roku stoupá. Zatímco v roce 2014 to bylo necelých 100 tisíc korun, vloni stát na kompenzacích vydal už více než 11,5 milionů korun. Důvod je jasný: jak roste populace vlka, zvyšuje se i přes zlepšenou úroveň preventivních opatření jednotlivých chovů počet škodních událostí. Možná i proto se Ministerstvo životního prostředí rozhodlo přitáhnout šrouby a do připravované vyhlášky o náhradách škod způsobených chráněnými živočichy přidalo ustanovení o tom, že poškozený chovatel má povinnost uvést, jaká preventivní opatření učinil, aby škodě zabránil, a to v souladu s další vyhláškou, která toto bude definovat. V opačném případě mu náhrada nebude přiznána.

Únik zvířete se nepovažuje za týrání zvířete. Tato vcelku logická věta má v kontextu připravované novely nařízení k přímým platbám svůj velký význam. Jak jsme již psali zde, do legislativního návrhu dotačních podmínek totiž u platby na masná telata v § 36, stejně tak jako u pravidel na dojené krávy, přibyl nový bod 7 hovořící o tom, že pokud žadatel poruší zákon na ochranu zvířat proti týrání, konkrétně § 2, 4, 5 nebo § 5b, nebude mu dotace poskytnuta. S ohledem na obavy, které toto na první pohled nenápadné ustanovení může vyvolat, jsme celou záležitost konzultovali s pracovníky Ministerstva zemědělství.

V připomínkovém řízení se aktuálně nachází úprava nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům. Připravený materiál počítá s dílčími úpravami, které mají vést ke snížení administrativních úkonů, zjednodušení administrace a implementace a harmonizaci podmínek společně se zohledněním zkušeností z praxe a z příjmu žádostí. Jedna z dílčích změn se týká také § 36 pro platby na telata masného typu. Základní princip platby zůstává zachován, doplňuje se však bod týkají se způsobilosti telat, která uhynula nebo byla utracena v prvním měsíci života. Kromě toho se zavádí pojistka pro případy, kdy žadatel poruší zákon na ochranu zvířat proti týrání.

Hospodářská zvířata pro obchodní účely může na vzdálenost delší než 50 km přepravovat pouze dopravce registrovaný příslušným orgánem veterinární správy. Jednou z podmínek pro registraci dopravce je i odborná kvalifikace, kterou musí mít každý (tedy i zaměstnanec dopravce či třetí osoba jejímž prostřednictvím dopravce přepravuje). Nezbytnou součástí odborné kvalifikace je osvědčení o způsobilosti, které lze získat prostřednictvím kurzů. Firma Zoorekvalifikace bude dne 27.11.2025 v Praze, a znovu pak 22.1.2026 v Českých Budějovicích, jednodenní kurz pro přepravce pořádat. Úspěšní absolventi obdrží od Ministerstva zemědělství ČR osvědčení s mezinárodní platností.

V návaznosti na nedávno avizovaný odklad provádění nařízení EU o odlesňování (EUDR) Evropská komise včera přišla s návrhem na cílená řešení na podporu společností, globálních zúčastněných stran, třetích zemí a členských států s cílem zajistit hladké provádění nařízení. Tímto návrhem chce komise zajistit, aby byl IT systém plně funkční a mohl řešit příspěvek EU ke globální výzvě odlesňování. Zároveň slibuje zjednoduší povinnosti podávání zpráv, zejména pro mikro a malé primární provozovatele z nízkorizikových zemí po celém světě, a zároveň zachová robustní mechanismus sledování. EUDR je však podle komise klíčovou iniciativou v boji proti odlesňování a je tak odhodlána dál řešit její naplňování. Vstoupí proto v platnost ještě letos 30. prosince, jeho pravidla budou nicméně zmírněna tak, aby se snížily povinnosti především pro malé podniky.

Evropský parlament ve středu podpořil návrh, který by zakázal používat názvy jako „burger“, „steak“ nebo „klobása“ pro produkty, které neobsahují maso. Podle zastánců zákazu mají takové názvy potenciál mást spotřebitele, s čím se ztotožňuje i náš svaz, který toto stanovisko jednoznačně vítá. Podle kritiků je to ústupek masnému průmyslu, kterému vadí rostoucí konkurence rostlinných alternativ. Pro návrh hlasovalo 355 europoslanců, proti bylo 247 a 30 se zdrželo hlasování. Zákon nyní musí projít vyjednáváním s členskými státy EU. Německo, které je největším trhem s rostlinnými alternativami masa v Evropě, zatím oficiální stanovisko nezaujalo.